Praha, 25. ledna 2023 – Komu v Česku patří zdravotnická data? Kdo o ně může požádat a za jakým účelem? Ústavní soud svým rozhodnutím nezrušil napadenou právní úpravu. Nicméně ve svém zdůvodnění shledal dosavadní, široce odmítavý přístup ÚZIS jako neospravedlnitelný a dal mu návod na nápravu. Proto je nyní ÚZIS povinen každý případ individuálně posuzovat, zda existuje silnější ústavně zaručené právo bránící zveřejnění požadovaných zdravotnických dat. Pokud žadatelům informace odepře, svá rozhodnutí bude muset srozumitelně a přesvědčivě odůvodnit.
Proč je dnešní rozhodnutí důležité? Zjednodušeně řečeno, přístup ke strukturovaným anonymizovaným údajům je nyní plně v kompetenci ÚZIS. Veřejně přístupná zůstávají pouze agregovaná anonymizovaná data.
„Ústavní soud sice úpravu, podle které široká veřejnost nemá přístup k informacím, ale jen ke struktuře dat, nezrušil. Nicméně zdůraznil, že samotné znění ustanovení je nutné vykládat tak, aby se naplnilo ústavní právo na informace dle Listiny základních práv a svobod. Sám Ústavní soud ve svém nálezu konstatuje, že dosavadní interpretace ze strany ÚZIS byla taková, že svou mírou formalismu dosahovala až ‘kafkovsky absurdní úrovně’,” říká advokátka Barbora Dubanská, členka kabinetu Ministra Zdraví
Přístupnost údajů o veřejném zdraví je naprosto zásadní pro jednotlivce, aby se dokázal informovaně rozhodovat o svém zdraví a životním stylu. Stejně tak je důležitá pro efektivní rozhodování o veřejném zdraví a otevřenou veřejnou debatu. V důsledku z dostupnosti dat mohou profitovat všichni, pacienti na prvním místě.
„Svobodný přístup k informacím garantuje v České republice již 23 let zákon 106/1999 Sb. a neexistuje žádný důvod, proč by údaje o veřejném zdraví měly mít výjimku. Naopak, dostupná zdravotnická data mohou zachraňovat lidské životy. Proto jsme v rámci připomínkového řízení k novele zákona o zdravotních službách navrhli vypuštění dotčeného paragrafu,” komentuje ředitel think-thanku Ministr Zdraví Pavel Gruber.
Předmět stížnosti, kterou Ústavní soud dnes projednával
Připomínka předkládala návrh na zrušení ustanovení § 73 odst. 7 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZS“):
„Statistický ústav poskytne na základě žádosti o svobodném přístupu k informacím, pokud se jedná o údaje v Národním zdravotnickém informačním systému, pouze informace o struktuře dat.“ Stávající znění, které Ústavní soud svým rozhodnutím podpořil, se týká ustanovení § 73 odst. 7 ZZS bylo vloženo až na základě pozměňovacího návrhu poslance MUDr. Jiřího Běhounka s tím, že tyto informace mohou vyvolávat u laického občana zbytečné obavy. Toto odůvodnění je však mylné. Občan má zákonem garantovaný přístup pouze ke své zdravotnické dokumentaci. Kromě toho účelem Národního zdravotnického informačního systému je vedení statistických údajů, jež mají předkládat komplexní informace týkající se veřejného zdraví.