6. září 2024 – Zpráva Evropské komise z června 2024 odhaluje nelichotivou realitu digitalizace zdravotnictví v Česku. Naše země se nachází na předposledním místě v EU, kdy stanovený cíl (100 % obyvatel má přístup k elektronickým zdravotním záznamům) naplňujeme z 51 %, zatímco průměr EU je 79 %. Česko se ocitá ve společnosti zemí jako Irsko, Rumunsko a Slovensko. Naopak premianti v digitalizaci, jako Dánsko, Estonsko nebo překvapivě Polsko a Litva, dokazují, že cíl je dosažitelný.
Zprávu zasaďme do kontextu. Evropská unie přijala v letech 2021 a 2022 sérii legislativních i nelegislativních opatření pod souhrnným názvem Evropská digitální dekáda 2030, která určuje čtyři oblasti, v nichž má EU jako celek do roku 2030 dosáhnout stanovené digitalizační cíle. Pro účely tohoto článku je zásadní poslední čtvrtá oblast Digitalizace veřejných služeb, která obsahuje zmíněný cíl zajistit do roku 2030 přístup ke zdravotním záznamům v elektronické podobě pro 100 % občanů EU.
Průběžné sledování naplňování tohoto ambiciózního cíle ve všech 29 evropských státech má na starosti Evropská komise, která za tímto účelem v roce 2022 stanovila indikátory a metodiku pro jejich měření. Na jejich základě každý rok zveřejňuje zprávu posuzující nejen aktuální stav, ale i pokrok dosažený za předchozí rok.
Ve kterých aspektech digitalizace nejvíce zaostáváme?
Kde máme naopak dobře nakročeno nebo dokonce již splněno? A blýská se na lepší časy?
Zpráva hodnotí stav přístupnosti elektronických zdravotních dat občanům ve čtyřech hlavních oblastech a pro Českou republiku obsahuje tři konkrétní doporučení, jak situaci v tomto směru zlepšit. Jedná se o:
- rozšíření online přístupových služeb, aby se ke svým elektronickým datům dostali všichni občané,
- rozšíření počtu kategorií zdravotních dat, které budou občanům přístupné online,
- zajištění, aby více lékařů a poskytovatelů zdravotní péče zaznamenávalo data pacientů elektronicky a ta byla následně zpřístupněna občanům.
Z toho plyne, že z oblastí, na které se zpráva zaměřuje, má Česká republika největší mezery v dostupnosti většiny kategorií elektronických zdravotních dat a rovněž v otázce zapojení lékařů a poskytovatelů zdravotní péče do systému elektronické registrace zdravotních dat a jejich následného sdílení občanům.
Z porovnávaných kategorií elektronických zdravotních dat je v Česku široce dostupný pouze elektronický recept a s ním související elektronická výdejka potvrzující vydání léku pacientovi. Dle aktuálních dat Státního ústavu pro kontrolu léčiv je do systému eRecept zapojeno něco přes 18 000 zdravotnických zařízení, která od začátku toho roku předepsala již 56 mil. eReceptů.
Ostatní kategorie dat: výsledky laboratorních testů, snímky a přidružené zprávy, nemocniční propouštěcí zpráva a informace obvykle dostupné v pacientském/emergentním souhrnu (alergie, lékařské zákroky, používané zdravotnické přístroje či implantáty atd.) u nás zatím elektronicky na centrální úrovni dostupné nejsou.
Na vytvoření standardů pro propouštěcí zprávu a laboratorní výsledky se již pracuje v současných projektech Ministerstva zdravotnictví a práce na zbývajících dvou kategoriích dat, které bude do budoucna vyžadovat i Evropský prostor pro zdravotní data (EHDS), prý na sebe nenechá dlouho čekat, zaznělo z úst zástupců Ministerstva zdravotnictví na červnové konferenci v IKEM.
Světlo na konci tunelu tedy v rámci dostupnosti uvedených kategorií zdravotních dat za Ministra zdraví vidíme. Ku prospěchu ČR dále nutno dodat, že zpráva Evropské komise samostatně nehodnotí dostupnost dat o očkování, která jsou českým občanům částečně přístupná skrze aplikaci eReceptu a nově i prostřednictvím EZKarty. Rovněž byla zahájena práce na elektronických žádankách.
Složitější bude zajistit, aby nově vytvořené standardy pro kategorie zdravotních dat byly přijaty a využívány poskytovateli zdravotnické péče a pojišťovnami. K tomu bude kromě technických a infrastrukturních změn nezbytné upravit i legislativu, aby vedení elektronické zdravotní dokumentace bylo povinné, nikoliv jen dobrovolné. Ministerstvo zdravotnictví se nyní zaměřuje právě na vybudování základní infrastruktury a technického zázemí. Teprve poté prý plánuje řešit legislativní změny. Nicméně příprava a schválení nové legislativy je časově náročný proces, takže zlepšení situace v oblasti zapojených a data do systému dodávajících poskytovatelů zdravotnické péče můžeme očekávat až za několik let, v horším případě až kolem roku 2030.
Vyhledávat informace o zdraví online už umíme
Koncem července byla také zveřejněna zpráva Českého statistického úřadu „Digitalizace v Česku a v zemích EU“, která se v kapitole G věnuje i digitálním technologiím ve zdravotnictví. Zatímco v oblastech nabídky on-line služeb pacientům a používání elektronických nástrojů ve zdravotnických zařízeních zpráva ČSÚ víceméně kopíruje známé trendy, na které částečně odkazuje i zpráva Evropské komise, tak v oblasti vyhledávání informací o zdraví v on-line prostoru se Češky a Češi řadí do nadprůměru v Evropské unii.
S určitou nadějí tak můžeme optimisticky hledět do budoucnosti a doufat, že stejně jako velká část občanů aktivně vyhledává informace o svém zdraví v on-line prostoru, tak bude i velká část občanů používat elektronické nástroje a služby přístupu ke svým elektronickým zdravotním údajům, jakmile to infrastruktura a služby státu i zdravotního sektoru umožní. Stejně důležitým předpokladem, jako je sama existence elektronických nástrojů, je jejich uživatelská přívětivost a intuitivní ovládání pro všechny jejich uživatele, tedy jak plátce, zdravotnické pracovníky tak i pacienty a občany.
Zdroje:
- European Commission: Directorate-General for Communications Networks, Content and Technology, Page, M., Winkel, R., Behrooz, A. and Bussink, R., 2024 digital decade ehealth indicator study – Final report, Publications Office of the European Union, 2024, https://data.europa.eu/doi/10.2759/557789
- Zpráva ČSÚ: Digitalizace v Česku a v zemích EU (Zdravotnictví a digitální technologie) https://csu.gov.cz/docs/107508/28fd05d2-4323-ccbc-5611-dcf8352ce994/06202624.pdf
Ke stažení: