Konference: Zdravé firmy se stávají leadery pro zdravé Česko
1. října 2024 – Poslední úterý v září vypukla dlouho očekávaná konference společnosti uLékaře.cz na téma Zdravé firmy, zdravé Česko. Život ve zdraví se stává nejen naším heslem, vizí Česka, ale i investicí do budoucna. Jednotlivci, rodiny, celé firmy i stát pomalu otáčí pozornost ke zdraví. V centru pozornosti je nyní efektivita hospodaření se zdroji – financemi a hlavně lidmi, na kterých je celý systém závislý.
Vzhledem k demografické prognóze budou lidé na trhu práce ubývat, určitě jich během příštích pár desítek let víc nebude, import situaci v ČR nezachrání. Proto firmy nyní řeší klíčovou otázku – jak zaměstnance nejen přitáhnout, ale hlavně co nejdéle udržet – spokojené, ještě lépe angažované a nejlépe i zdravé. Stát už vlastní Ministerstvo zdravotnictví má, firmy a lidé musí roli Ministra svého zdraví teprve přijmout.
„Hlavním problémem veřejného zdravotnictví je nízká efektivita a hospodaření se zdroji – hlavně lidskými. Přitom na lidech bylo je a bude zcela závislé. Proto je důležité, aby lidé mysleli na budoucnost a firmy podpořily zdraví svých zaměstnanců. Minimálně je mohou motivovat k prevenci,“ říká Lenka Kučerová, projektová manažerka Zdraví ve firmách
Společně s Lenkou na konferenci vystoupili a Ministra zdraví reprezentovali i členové a členky think-tankuTomas Sebek,Helena Horská iBarbora Dubanska a experti pracovní skupiny projektu Zdraví ve firmách:
„Celé zdravotnictví se zaměřuje na léčení, místo udržování zdraví. Plná čtvrtina úmrtí v Česku připadá na nemoci, kterým lze předcházet prevencí a zaměřením pozornosti na odpovídající intervence v oblasti veřejného zdraví – fyzického i duševního. Jsem rád, že právě firmy si uvědomují, že mohou působit na své zaměstnance skrze programy podpory zdraví. Vždyť v práci trávíme třetinu svého dospělého života a být zdravý a bohatý, než chudý a nemocný, je zájmem každého z nás,” otevřel konferenci Tomáš Šebek.
Jak může podpora zdraví na pracovišti vypadat a mají o to zaměstnanci zájem? „Rád bych firmám ulehčil a řekl, že stačí například workshopy a dny zdraví, ale bohužel to tak nevidím. Tyto jednorázové aktivity změní zdravotní chování vždy jen u malého zlomku zaměstnanců, přibližně 10–15 %. V praxi vidíme, že teprve systematická podpora zdraví, například prostřednictvím dlouhodobého zajištění specialistů, konzultantů a zdravotníků přímo ve firmě, dokáže upravit zdravotní chování větší části zaměstnanců. To se pozitivně projeví i na hospodaření celé firmy,“ uvádí konkrétní příklad Tomáš Mixa.
Barbora Dubanská ve svém panelu upozornila na probíhající novelizaci legislativy: „Ta se týká pracovně-lékařských služeb, benefitů a udržitelnosti, které do Česka přichází z EU v rámci ESG reportingu a směrnice CSRD.“
Jak má zaměstnavatel angažovat pracovníky, aby využívali jím poskytované programy na podporu zdraví? „Potřebujeme v lidech vyvolat potřebu aktivně pečovat o své zdraví. V tomto úsilí by pracovníky měli plně podporovat nejen jejich zaměstnavatelé ale i stát, a to jak skrz dostupnost péče o zdraví a prevenci, tak i vhodnou finanční motivací a přehodnocením dodaňování zdravotních benefitů,” upozornila Helena Horská.
„Firmy se snaží zaměstnancům nabízet velké množství benefitů, které pak nemusí být ani využívané. Proto je důležité, aby si firma vždy nejprve zjistila, co její zaměstnanci skutečně potřebují a jaké problémy řeší. A teprve poté vybírala řešení. Zároveň často může i být rozdíl mezi tím, co by zaměstnanci chtěli a co by potřebovali, např. preferují pasivní benefity jako masáže před cvičením nebo fyzioterapií, které by pro ně byly mnohem užitečnější,“ vysvětlila Pavla Mendlová.
Dominika Čechová se věnovala tématu de/stigmatizace péče o duševní zdraví na pracovišti: „Péče o duševní zdraví není projekt. Je to proces, který vychází z lidskosti, empatie a zkušenosti s vlastní zranitelností. Vnímat duševní zdraví jinak než jako synonymum pojmu duševní nemoc musíme začít nejprve sami, každý jeden z nás.“
Konferenci zakončil Tomáš Ervín Dombrovský shrnutím šancí i limitů pracovního uplatnění v Česku: „Často z firem slyším, že ti padesátníci a šedesátníci už jen čekají, ‘že to nějak v práci doklepou.’ Na to říkám jediné: Není možné nechat přibližně polovinu zaměstnané populace dalších 15 let ‘to nějak doklepat’. I tito lidé chtějí dělat slušnou práci, za slušných podmínek, s možností profesního či kariérního posunu – a přitom se dobře uživit. A pokud toto dostanou, možná nám v zaměstnání zůstanou i déle, než do doby nároku na důchod.“
Zaměstnanci stárnou a s odchodem do důchodu tzv. Husákových dětí vznikne na pracovním trhu kritický nedostatek pracovní síly. Dobrou zprávou pro zaměstnavatele je, že existují tři klíčové kroky, kterými mohou tento nedostatek vyvážit.
Vytvořit lepší podmínky pro práci matek í otců na rodičovské dovolené.
Umožnit smysluplné a motivující pracovní uplatnění pro generaci zaměstnanců, kteří se blíží důchodovému věku.
Udržet aktivně zapojené zkušené a seniorní zaměstnance i po dosažení důchodového věku.