Praha, 13. října 2023 – Úsporná opatření, která dnes poslanecká sněmovna ve 3. čtení prosadila, jsou nezbytná. Avšak rychlost, s jakou je třeba je přijímat, nemůže být v neprospěch zdraví občanů a občanek Česka. Šanci navrhnout alespoň dílčí změny stále budeme mít v senátu, který bude hlasovat o úsporném balíčku. Naším cílem je, aby zákonodárci vedle prostého má dáti a dal začali zohledňovat také veřejné zdraví, jehož správci jsou.
„Skutečný zájem o zlepšení kvality života v Česku by vláda měla ukázat využíváním moderních a osvědčených způsobů zdanění a neměla by rezignovat ve snaze podpořit zodpovědné chování. A to jak s ohledem na zdraví a kondici veřejných financí, tak s ohledem na zodpovědnost za veřejné zdraví a nerezignovat na přípravu a následnou realizaci daňové reformy, která by mimo jiné zohlednila prospěšnost zdravých potravin na zdraví populace. Být zdravý znamená být i odpovědný.„ říká Helena Horská, členka think–thanku Ministr zdraví, NERV a hlavní ekonomka Raiffeisenbank.
Nutné je proto zaměřit se na systémovou podporu zdraví
Proto dnes adresujeme senátorkám a senátorům návrh zařadit ovoce a zeleninu do nulové sazby DPH a jejich zvýhodnění před cukrovinkami či uzeninami. Více než pětina předčasných úmrtí v ČR je spojena se špatnou výživou. Většina dospělé populace trpí nadváhou nebo obezitou, na jejichž léčbu je vynakládána desetina nákladu na zdravotnictví. Z dostupných studií vyplývá, že vyšší příjem zeleniny snižuje riziko rozvoje některých onemocnění. Například onkologická či kardiovaskulární onemocnění figurují na čelních příčkách žebříčku preventabilních onemocnění, s nejvyšší mortalitou v zemi.
Česko figuruje na desátém nejhorším místě v Evropě v počtu zemřelých z kardiovaskulárních příčin a na pátém nejhorším místě v počtu zemřelých na ischemickou chorobu srdeční. Dostupná data indikují, že obyvatelé ČR nekonzumují ovoce a zeleninu v dostatečném množství a právě cena je významným faktorem. Proto přesun této skupiny potravin z 12% do nulové sazby DPH může mít velký potenciál nastartovat změnu v nákupním chování Čechů a Češek.
Že systémová opatření fungují s prospěchem pro stát i občana, ukazuje příklad Maďarska. Zdanění nezdravých potravin dopadá na velké mezinárodní producenty, nikoliv na lokální malé zemědělce: 90 % těchto příjmů odvedlo 50 největších společností platících daně; 50 % odvedlo 10 největších. Většina spotřebitelů (59–73 %) v roce 2014 udávala, že změnila spotřebu výrobků. U 19–36 % z nich oproti prvnímu hodnocení (2012) spotřeba klesla ještě více.
„Vláda navzdory veškerému oceňovanému úsilí zabrzdit zadlužování státu nevyužila všech možností, jak maximálně účinně vytěžit změny ve spotřebních daních a DPH k motivaci spotřebitelů ke zdravému životnímu stylu a k péči o kvalitu života. Největším zklamáním a nevyužitím potenciálu ke společensky prospěšných změnám je ponechání nulové spotřební daně na tichá vína, která přes deklarovanou vůli ke změně ze strany poslanců, zůstávají v nulové sazbě. A to navzdory jednoznačným datům, která dokládají, že alkohol se podílí alarmujícím způsobem na zkracování života a zhoršování zdraví jednotlivců i celé populace. A to nejen v přímých nákladech, ale také v nepřímých. Jak dokládá studie PAQ Research, progresivní zdanění lihu povede pouze ke zvýšení spotřeby právě (levnějších) tichých vín,“ říká Helena Horská, členka think–tanku Ministr zdraví, NERV a hlavní ekonomka Raiffeisenbank.
Výhodnější DPH jako investice do zdraví
Ze zdravých potravin platíme stejnou DPH jako ze sladkostí či tučného jídla – nejvíce v celé Evropě. Ovoce a zelenina stojí tolik, že je s ohledem na rodinný rozpočet porazí každý druhý (rakovinotvorný) uherák.
Nesprávná výživa může dle WHO za tři čtvrtiny onemocnění. Dva ze tří dospělých v ČR trápí obezita a nadváha, dlouhodobě máme jeden z nejvyšších výskytů rakoviny tlustého střeva a konečníku. Report OECD v roce 2019 uvedl, že v ČR je možné připsat asi 27 % úmrtí na vrub špatným stravovacím návykům; tabák mohl asi za 20 %, alkohol za 7 % a nedostatečný pohyb za 4 %.
„Nedostatečná konzumace ovoce a zeleniny je jeden ze zásadních neduhů českého jídelníčku. Dle současných doporučení by dospělý člověk měl denně zkonzumovat alespoň 500 – 600g ovoce a zeleniny. Velká část obyvatel se ale nedostává ani na zlomek tohoto množství – a to vč. dětí. Důsledky nízkého podílu ovoce a zeleniny ve stravě jsou přitom spojeny s rozvojem celé řady onemocnění, včetně rakoviny nebo onemocnění srdce. Naopak dostatečná konzumace snižuje riziko jejich rozvoje. I když důvodem může být i nezvyk nebo dietní preference, víme, že cena je pro mnoho osob vážnou překážkou v nákupu čerstvých produktů a systémová podpora širší dostupnosti ovoce a zeleniny tak má potenciál situaci zlepšit.“ komentuje MUDr. Eliška Selinger, expertka výživu ve veřejném zdraví.