1. ledna 2024 – Česko v čele žebříčku konzumace alkoholu je stejný evergreen, jako sněhová kalamita při první zimní nadílce. A dokonce jsme na toto umístění zvláštním způsobem hrdi. 15.5 litrů zkonzumovaného čistého alkoholu na osobu starší 15 let za letošní rok je možná příliš imaginární údaj. Pomůžeme si proto názornou ukázkou v duchu Cimrmanova informačního šapitó: „Hlavní složka alkoholu, tj. ethanol, je tak prudce jedovatý, že 1 litr by usmrtil 10 000 myší, které seřazeny za sebou, utvořily by řadu 3 km dlouhou, podle níž bychom si vykračovali zhruba hodinu vojenským krokem.“

Významným aspektem, jakým nahlížíme na alkohol je jeho vnímání jako součásti naší kultury. Je libo jít po práci “na jedno”, dát si “štamprli na zdraví”, “přiťuknout si” na nový rok, dopřát si skleničku “na uklidnění” nebo “zlískat se pod obraz”?. Mluvit o důsledcích neúměrného užívání alkoholu je nošením dříví do lesa. Pojďme ale provést zamyšlení nad tím, jaký postoj k alkoholu máme a zda by náhodou pro nás, naše blízké a komunity nemohlo být výhodné jej – stejně jako další neřesti jako např. tabák – nahlížet nově, a to i v rámci běžné konzumace. 

V roce 2016 celkové náklady spojené s konzumací alkoholu v Česku činily 56,5 miliardy Kč, což představuje 1,2 % HDP. Podle PAQ Research má v cenách pro rok 2024 nadměrné užívání alkoholu roční náklady dokonce ve výši 35 až 83 miliard korun. Ať už v podobě snížené produktivity či zvýšených nákladech na zdravotnictví. Mezi hlavní náklady patří předčasná úmrtí, dopravní nehody a výdaje na právní složky. Ztráta produktivity práce v důsledku konzumace alkoholu tvoří největší podíl na ztrátě celkové produktivity, přičemž muži tvoří téměř 90 % těchto ztrát​​.

Cena za alkohol

Pro názornější představu: částka 56,5 miliard korun představuje sumu, za kterou je možné si pořídit přibližně 19 780 aut Tesla nejdražšího modelu S Plaid (při ceně 130 000 USD za auto a kurzu 1 USD = 22 CZK) nebo v Česku postavit přibližně 87 kilometrů dálnice (při průměrné hodnotě 650 milionů Kč za kilometr).

Přidejme k tomu fakt, že konzumace alkoholu je přímo zodpovědná za 70 % závislostí, 40 % onemocnění trávicího traktu a 29 % sebepoškozování a násilí. Nepřišla tedy už ta chvíle, kdy je načase s naším vztahem k šumivým i tichým vínům, pivu, domácím i kupovaným pálenkám, něco skutečného udělat? I přes to, že odborníci už všechny své argumenty opakovaně dokázali, skončí debaty o cenách alkoholu výkřiky o konkurenceschopnosti, zpochybňováním dopadů na zdraví či umenšováním problémů.

Proto jsme v rámci projektu Data o zdraví spočítali, jaký přínos na kvalitu našeho života může mít, pokud si třeba tu jednu skleničku odpustíme.

Z pohledu přímých dopadů nadmíry konzumace alkoholu na zdraví se dostáváme hlouběji do neveselého čtení. Náklady na zdravotní péči o nemocné v důsledku pití alkoholu v roce 2016 byly vypočteny na 13 782,49 milionu Kč, což představuje 2,27 % celkových nákladů spojených s alkoholem v Česku. Největší podíl těchto nákladů připadá na problémy s trávicím ústrojím, včetně nádorových onemocnění vedoucích k úmrtí pacientů​​​​.

Které nejčastější onemocnění nás stojí nejvíce?

Nespecifické onemocnění jater: 1 686 mil. Kč
Syndrom závislosti na alkoholu: 1 572 mil. Kč
Zánět slinivky břišní: 1 422 mil. Kč
Hypertenze (vysoký krevní tlak): 1 356 mil. Kč
Onemocnění jater způsobené alkoholem: 1 213 mil. Kč
Otrava alkoholem: 868 mil. Kč
Rakovina tlustého střeva a konečníku: 863 mil. Kč
Psychóza spojená s alkoholem: 596 mil. Kč

2024: Vyšší daně, nižší konzumace alkoholu?

Jedním ze zásadních důvodů, díky kterým si tak rádi při každé příležitosti přihneme, je cenová dostupnost alkoholu, které vděčíme nízké míře zdanění. A to i v současné době rostoucí inflace. Ambiciózní cíl, snížit konzumaci alkoholu do roku 2025 o 10 % na osobu si vytyčila WHO v rámci Evropského akčního rámce. Ten stanovuje šest prioritních oblastí pro snížení škodlivé konzumace a negativních dopadů. 

cenotvorba
marketing
dostupnost
dostupné zdravotní informace s důrazem na označování výrobků
reakce sektoru zdravotních služeb
komunitní opatření

Součástí debaty, která probíhá na půdě Poslanecké sněmovny a kterou představilo PAQ Research je zavedení spotřební daně, která podle ekonoma Jakuba Komárka, jednoho z autorů studie, povede k vyššímu procentuálnímu zdanění levných nápojů spojených s rizikovým pitím. Podle ní také dobře nastavená spotřební daň motivuje spotřebitele, aby kupovali nápoje s nižším obsahem alkoholu, a výrobce, aby snižovali podíl alkoholu ve svých produktech.