Konzumace alkoholu představuje významné zdravotní riziko, negativně dopadá ale i na státní rozpočet a ekonomiku. Náklady spojené s užíváním alkoholu dosáhly v roce 2021 podle expertních odhadů 43,4 miliard korun, tedy 0,69 % HDP. Ukázala to studie think tanku Ministr zdraví na portále Data o zdraví, která jako jediná pracuje s nejaktuálnějšími dostupnými údaji. Největší výdaje se pojily s poklesem pracovní produktivity, zátěží zdravotního systému, kriminalitou a nutností sociální podpory.
„Mnoho lidí vnímá alkohol jako neškodnou součást každodenního života, ale realita je jiná. Má vážné zdravotní, společenské i ekonomické dopady. Každý rok přicházíme o desítky miliard korun kvůli nemocnosti, předčasným úmrtím, kriminalitě a dalším negativním jevům spojeným s konzumací alkoholu. Náklady nese celá společnost a všichni daňoví poplatníci. Stát navíc platí za škody způsobené alkoholem daleko víc, než kolik vybere na jeho zdanění,“ upozornila Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank a členka Kabinetu Ministra zdraví. Zatímco náklady se v roce 2021 přehouply přes 43 miliard, na spotřební dani za pivo, víno a líh se vybralo 13,5 miliardy korun, jak uvádí Zpráva o činnosti Finanční správy České republiky a Celní správy České republiky.
Helena Horskáhlavní ekonomka Raiffeisenbank, členka Kabinetu Ministra zdravíNáklady nese celá společnost a všichni daňoví poplatníci. Stát navíc platí za škody způsobené alkoholem daleko víc, než kolik vybere na jeho zdanění.“
Studie think tanku zmapovala přímé i nepřímé náklady konzumace alkoholu. Největší finanční zátěž podle ní představovala ztráta produktivity – více než 25,1 miliard korun. Zdravotní výdaje související s užíváním alkoholu se vyšplhaly na 7,61 miliardy, škody spojené s kriminalitou pak na 6,26 miliardy. Nemalou část tvořily i náklady na sociální zabezpečení, primárně invalidní důchody, a sociální služby, které dosahovaly téměř 4 miliard. Další stovky milionů stát vynakládal na řešení dopravních nehod a požárů způsobených alkoholem. „S přihlédnutím k predikci vývoje mezd a spotřeby lze očekávat, že náklady v 2025 budou ještě vyšší,” doplnil ekonom PAQ Research Jakub Komárek.
„Těmto škodám je možné do značné míry předcházet a finance využít k posílení prevence, například ke zlepšení cenové dostupnosti zdravých potravin. V Česku je však situace specifická – alkohol je hluboce zakořeněný v naší kultuře, jeho konzumace je společensky tolerována i v nadměrné míře a mnozí si neuvědomují rozsah jeho zdravotních dopadů. Rizikem totiž není jen často skloňovaná cirhóza jater. Alkohol je karcinogen a přispívá k rozvoji kardiovaskulárních onemocnění,“ uvedl Petr Smejkal, lékař, hlavní epidemiolog IKEM a člen Kabinetu Ministra zdraví.
Podle něj toto společenské nastavení přispívá k neochotě politiků problém řešit. „Třeba zkušenosti z Litvy přitom potvrzují, že vyšší daňová zátěž na alkohol, omezení reklamy či zpřísnění dostupnosti mohou vést k poklesu spotřeby, a tím i ke snížení negativních dopadů na společnost,“ uzavřel Smejkal.
