Přestože je obezita globálně dobře zdokumentována, země stále hledají účinná řešení tohoto problému. V roce 2022 WHO zveřejnila akcelerační plán na zastavení obezity1, jehož cíle se bohužel doteď nedaří naplňovat, Česko nevyjímaje. Podle Světového atlasu obezity2 můžeme do roku 2035 očekávat, že obezita se u nás bude týkat 35 % všech dospělých, roční nárůst dětské obezity v Česku přitom predikuje na 3,8 % (cca trojnásobek nárůstu u dospělých). Tento trend by mohl znamenat značné náklady na zdravotní péči a výrazně ovlivnit HDP, s hlavními dopady na zvýšenou úmrtnost, absenci a sníženou produktivitu v práci.
Ministr zdraví proto v rámci projektu Prevence a preventivních prohlídek zařadil téma obezity mezi priority pro následující rok. Než se pustíme do pojmenovávání dílčích problémů a navrhování konkrétních řešení, potřebujeme problematiku pochopit. Základem jsou data a rešerše příkladů dobré praxe.
„Obezita vzniká kvůli kombinaci různých vlivů – od genetiky a zdravotního stavu člověka až po jeho životní styl a prostředí, ve kterém žije. Proto jsou potřeba řešení, která nabídnou pomoc a podporu jak jednotlivcům, tak na úrovni celé společnosti,“ říká Blanka Majnušová, manažerka projektu Prevence a preventivních prohlídek a dodává:
„Abychom snížili vysoký výskyt obezity v Česku, musíme přijmout účinná opatření – od zlepšení vzdělávání o zdravém životním stylu až po ekonomické pobídky, jako je například úprava daní. Tato opatření by měla nejen usnadnit lidem volbu zdravějších možností, ale také zajistit, že budou tyto možnosti dostupné pro všechny. Úspěch závisí na tom, jak snadno dostupná bude pro každého zdravá volba.“
❌ Obezita je doménou bohatých, vyspělých zemí.
❌ „Nejez! Hýbej se a zhubneš!“
❌ Obezita = tloušťka.
Zdroj: Factsheet, WOD24
Data o obezitě dětí i dospělých v Česku pochází ze studie EHES z roku 2019. Na jejich aktualizaci, díky odložení dalšího kola studie v důsledku pandemie covid-19, musíme vyčkat do příštího roku. Samo Ministerstvo zdravotnictví na svém informačním webu Národního zdravotnického informačního portálu (NZIP) odkazuje na ještě starší průzkum z roku 2013.
Pro měření a srovnávání projevů a dopadů obezity potřebujeme data. Ačkoli Body Mass Index je účinnou a rozšířenou metrikou, má své limity. Bere v úvahu pouze hmotnost a výšku, ale nezohledňuje složení těla – tedy podíl tuku a svalové hmoty.
To znamená, že člověk s vysokým podílem svalů může být podle BMI klasifikován jako obézní, i když má nízké procento tělesného tuku. Naopak lidé s normálním BMI mohou mít skrytě vyšší množství tělesného tuku, což je také rizikové pro jejich zdraví. BMI také nebere v úvahu rozdíly mezi pohlavími, věkem a distribucí tuku v těle, což může vést k nepřesným závěrům o zdravotním stavu.
Uvědomujeme si, že dosáhnout změny a o změně mluvit jsou dvě zásadně odlišné věci. Proto je nám ctí, že na řešení problematiky dětské obezity spolupracujeme vedle institucí a odborníků jako jsou pacientské organizace, WHO či zdravotní pojišťovny také s byznysem, akademickou sférou i občanským sektorem.
Zdroje:
1 https://www.who.int/publications/i/item/9789240075634
2 https://www.worldobesityday.org/assets/downloads/World_Obesity_Atlas_2023_Report.pdf
3 https://www.worldobesityday.org/resources/entry/factsheets