Pacientské organizace tlačí na klíčové změny ve zdravotnictví, aby zajistily, že jejich hlasy budou slyšeny v procesu reforem. Tři hlavní požadavky – cesta pacienta, přístup k datům a udržitelnost financování – určují cestu k udržitelnému zdravotnictví až do roku 2035. Tato důležitá setkání ovlivňují, jak se zdravotnictví vyvíjí. Tentokrát proběhla konference s podporou Ministerstva zdravotnictví a aktivní účastí členů Kabinetu Ministra zdraví.
Za Ministra zdraví se debaty zúčastnili:
Z expertních pracovních skupin pak Aleš Tichopád z CzechHTA za projekt Digitalizace a EHDS a Jitka Vojtová z OZP a projektu Prevence a preventivní prohlídky.
Marian Rybář z Kanceláře zdravotního pojištění vysvětluje, jak jsou všichni obyvatelé Česka, z nichž téměř každý (96 %) je pojištěncem veřejného zdravotního pojištění, dotčeni tímto tématem.
„Ideální by bylo, kdyby každý z nás dokázal udržet si zdraví co nejdéle díky vhodnému životnímu stylu a preventivní péči. To by nejen odpovídalo naší demografické situaci, ale i předcházelo nadcházejícím zdravotním výzvám,“ říká Rybář.
Dále zdůrazňuje potřebu práce s daty a zlepšení organizace péče: „Příkladem je tzv. patient pathway (cesta pacienta systémem), která ukazuje, jak může nedostatečná organizace léčebných procesů vést ke zbytečným zdržením, například u karcinomu plic. Tyto problémy nejen zhoršují prognózy pacientů, ale zvyšují i náklady na léčbu.“
Ačkoliv globálně je standardizované hodnocení zdravotní péče považováno za základ efektivního a bezpečného zdravotnictví, v Česku tento systém dlouho chyběl. S pomocí pacientských organizací a Národního institutu kvality a excelence zdravotnictví (NIKEZ) jsme však začali tuto mezeru zaplňovat.
Jedním z klíčových přínosů je zavedení už zmíněné patient pathway pro vybrané nemoci, což umožňuje lépe měřit a hodnotit nejen kvantitu, ale především kvalitu poskytované péče. Tyto metriky zahrnují zkrácení doby hospitalizace, efektivnější léčbu a snížení frekvence návštěv u lékaře. Můžeme se tak vydat od systému zaměřeného na kvantitu k mnohem lepšímu – zaměřenému na kvalitu.
Současný systém bohužel trpí fragmentací a nedostatečnou digitalizací, což komplikuje sběr a interpretaci dat. Nedostatek transparentního hodnocení zdravotní péče má přímý dopad na pacienty, kteří se často musí spoléhat na neověřené informace z internetu.
Nedostatek kvalitativního hodnocení rovněž uvolňuje prostor pro poskytovatele, kteří nejsou motivováni ke zlepšení služeb, zatímco ti, kteří investují do kvality a inovací, mohou být ve svém úsilí přehlíženi.
Barbora Dubanská vysvětluje: „Patient pathway, i když je to u nás novinkou, otevírá dveře k lepší organizaci péče. Tento model definuje jasné kroky v procesu léčby, což zvyšuje její plynulost, efektivitu a celkovou kvalitu. To přináší výhody nejen pro celý zdravotní systém z hlediska udržitelnosti, ale i pro pacienty, kteří jsou lépe informovaní a motivovaní k udržení zdraví.“
Výzvy? Pacient pathway vyžaduje rozsáhlou digitalizaci a propojení mezi poskytovateli péče. Bez těchto kroků hrozí, že se koncept neuplatní v praxi a zůstane jen teoretickým návrhem.
Edita Müllerová z NAPO zdůrazňuje: „Pacienti by měli mít možnost rozhodnout se, zda při výběru zdravotnického zařízení dají přednost blízkosti, nebo odbornosti personálu. V následujících měsících a letech se NAPO zaměří na spolupráci se všemi relevantními aktéry, aby byly informace o kvalitě a dostupnosti péče zpřístupněny v uživatelsky přívětivé formě.“
Ve Švédsku nebo Velké Británii lidé využívají přístup k datům o kvalitě zdravotní péče, a pacienti tak mohou činit informovaná rozhodnutí například při výběru nemocnice nebo specialisty. V Česku nejsou tato data veřejně dostupná s výjimkou ojedinělé aktivity Kanceláře zdravotního pojištění a jejich portálu puk.kzp.cz.
Častým obavám lékařů, že pacienti nemusí data správně interpretovat, či obavám z negativního dopadu na reputaci poskytovatelů lze čelit prostřednictvím vzdělávání a lepší prezentace dat. Cílem není zahltit uživatele číselnými údaji, ale poskytnout jim dostatek informací pro správné rozhodnutí o svém zdraví.
Tyto obavy lze chápat, pokud by už dnes nebyly k dispozici nástroje, jak je ošetřit. Není cílem zahrnout uživatele systému hromadou číselných údajů. Cílem je mu pomoci porozumět svému zdravotnímu stavu a motivovat jej ke zdravějším návykům.
Transparentnost dat je klíčová pro informované rozhodování a podporu zdravých návyků. Investice do vzdělávání a vývoje intuitivních nástrojů pro prezentaci dat zajistí, že informace budou pro pacienty skutečně užitečné.
Čtěte také:
Standardy péče začínají prevencí. V čem se české zdravotnictví může skutečně inspirovat Švédskem?
