Alkohol je v Evropě nejčastěji užívanou návykovou látkou. To, že je legální, neznamená, že je méně nebezpečný. Každý den zemře v Evropě kvůli alkoholu 2 200 lidí. Konzumace alkoholu je v Evropě příčinou každého čtvrtého úmrtí mladých lidí ve věku 19-24 let, a to především v důsledku úrazů. Tři nejúčinnější způsoby, jak snížit spotřebu a škody způsobené alkoholem, spočívají v tom, že se alkohol stane dražším, méně dostupným a méně propagovaným.
Připojili jsme se ke kanceláři Světové zdravotnické organizace v ČR a Úřadu vlády ČR – Odboru protidrogové politiky – kteří uspořádali 10. dubna 2024 ve spolupráci s Klinikou adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze a PAQ Research u příležitosti Světového dne zdraví „Kulatý stůl k nejčastějším mýtům spojeným s pitím alkoholu a jeho zdaněním“, který moderoval Tomáš Šebek, zakladatel think-tanku Ministr zdraví.
Tomáš Šebekzakladatel think-tanku Ministr zdravíLze vůbec změnit postoj obyvatelstva k alkoholu v zemi, kde ho člověk ochutná už jako třináctileté dítě? V osobním zájmu každého z nás musíme chtít tento narativ změnit. Na negativních externalitách stojí Česko spotřeba alkoholu 83,4 mld. Kč v cenách za rok 2024. Pro nás, jako společnost, to je jednoduše příliš. Na webu Data o zdraví jsme proto vytvořili kalkulačku, díky které si můžete spočítat, kolik času ve zdraví získáte, když si nějakou tu skleničku odepřete. Vyzkoušejte ji.
Kulatý stůl zahájila zástupkyně Světové zdravotnické organizace (WHO) v ČR, Dr. Zsófia Pusztai, která představila cíle letošního Světového dne zdraví a zároveň zdůraznila potřebu ochrany nejzranitelnějších skupin obyvatelstva, mezi které patří děti a mladiství, před poškozením zdraví způsobeným pitím alkoholu.
Tato ochrana je navíc v souladu s mezinárodní Úmluvou o právech dítěte, a tedy zásadním tématem ochrany lidských práv. Děti a mladí lidé by si měli užít atmosféru sportovního utkání, aniž by byli nuceni sledovat reklamu na alkohol. Prostředí, kde je alkohol příliš levný, příliš dostupný a všude inzerovaný, ztěžuje lidem přiznat si, že pijí příliš mnoho.
„Neexistuje nic jako neškodné množství alkoholu a zdraví dětí není jen záležitostí jednotlivců, ale společenskou odpovědností. Všudypřítomný marketing alkoholu a dalších škodlivých látek ovlivňuje právo dětí na zdraví, zdravou stravu, soukromí a ochranu před ekonomickým vykořisťováním. Komplexní politiky kontroly alkoholu, včetně omezení marketingu, cenové a daňové politiky, omezení dostupnosti alkoholu a zdravotních varování na alkoholických nápojích, jsou zásadními kroky k ochraně zdraví a blahobytu budoucích generací,“ uvedla zástupkyně WHO v České republice Dr. Zsófia Pusztai.
Národní koordinátor pro protidrogovou politiku Jindřich Vobořil se ve svém příspěvku věnoval především problematice prosazení navrhovaných opatření pro snížení dostupnosti alkoholu v ČR.
„V mezinárodním srovnání patří spotřeba alkoholu v České republice stále k nejvyšším. I přes vysokou zdravotní a sociální zátěž nebyla dosud vůle přijmout účinná opatření vedoucí ke snížení problémového užívání alkoholu v populaci, která doporučuje WHO,“ řekl Jindřich Vobořil, a dodal: „Alkoholické nápoje jsou v ČR levné, jejich dostupnost je prakticky neomezená. Současně chybí peníze na prevenci a pomáhající služby.“
Vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti Pavla Chomynová prezentovala aktuální data o užívání alkoholu v české populaci včetně jeho zdravotních a sociálních dopadů.
„Spotřeba alkoholu mezi dospělými zůstává vysoká, ročně se v ČR zkonzumuje 170 litrů alkoholických nápojů na 1 obyvatele. V posledních letech sice zaznamenáváme mírný pokles denního pití alkoholu u mužů, ale nadále do kategorie rizikové konzumace alkoholu spadá až 1,3 mil. dospělých Čechů,“ řekla vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti Pavla Chomynová. „Počty osob v léčbě závislosti na alkoholu jsou dlouhodobě stabilní. Ročně léčbu v souvislosti s pitím alkoholu vyhledá téměř 30 tisíc dospělých osob. Současně je třeba říci, že uživatelé alkoholu tvoří více než 50 % z těch, kteří vyhledávají léčbu v souvislosti s užíváním návykových látek.“
Vedoucí Centra veřejného zdraví se zaměřením na alkohol, Miroslav Barták, představil základní návyky týkající se užívání alkoholu mezi mladými dospělými v ČR.
„Výzkum, který jsme s WHO realizovali u mladých dospělých ve věku 18-26 let ukázal, že zatímco u dětí a dospívajících zaznamenáváme trend vývoje užívání relativně příznivý, v mladé dospělosti již kolem 4 % respondentů vykazuje znaky závislosti na alkoholu, dalších 3,9 % pije alkohol vysoce rizikově a asi 22 % dotázaných se střední mírou rizika (měřeno dotazníkem AUDIT). Celkem 73 % dotázaných mladých žen a téměř 63 % mladých mužů souhlasí s tím, že na obalech alkoholických nápojů by měla být natištěná varování o škodlivých účincích alkoholu; 47 % respondentů souhlasí s tím, že cena alkoholických nápojů by měla být držená vysoko s cílem snížit škody související s užíváním alkoholu,“ uvedl Miroslav Barták.
Ekonom a zástupce PAQ Research, Jakub Komárek, vysvětlil nejčastější mýty spojené se zdaněním vína a zároveň představil konkrétní návrhy na změnu jeho zdanění.
„Alkohol ve víně a cidrech je stejně škodlivý jako v jiných nápojích. Společenské náklady ve výši přes 80 mld. ročně vytvářejí výraznou zátěž pro státní rozpočet. Lze je však snížit omezením výjimek a zavedením automatické valorizace,“ zdůraznil Jakub Komárek.
