Vzestup obezity: Proč se nám nedaří trend zvrátit?

Pokud sečteme počet Čechů s nadváhou, preobezitou (BMI 25 až 29,9) a obezitou (BMI větší než 30), zjistíme, že více než 60 % z nás má váhu výrazně nad zdravou vahou. Obezita může vést k řadě dalších závažných zdravotních problémů. Kardiovaskulární choroby, cukrovka druhého typu, nádory, kloubní problémy, poruchy spánku, deprese a chronická respirační onemocnění. (SZÚ)

„Trend nárůstu obezity je samozřejmě možné zvrátit, ale zatím se to nedaří kvůli velice komplexním příčinám. Vedle genetických faktorů hraje zásadní roli individuální chování a životní styl, které sice do jisté míry máme pod kontrolou, ale jsou silně ovlivněny obezitogenním prostředím. V tomto prostředí, které nabízí mnoho lákavých možností, si mnozí z nás nedokážou či nemohou vybrat zdravé volby, které by přinesly výsledky až v delším časovém horizontu,“ komentuje Petr Baďura, vědecký řešitel české části mezinárodní epidemiologické studie HBSC (Health Behaviour in School-aged Children), UP Olomouc.

Je tedy vůbec možné zvrátit trend nárůstu obezity?

Existují řešení, ale vyžadují kontinuální práci a shodu napříč různými sektory společnosti, a to se často může protáhnout na desetiletí. Japonsko je vzácným příkladem země, která zavedla funkční opatření již v roce 1954 prostřednictvím zákona o školních obědech, jehož cílem bylo nejen zajistit výživu školákům, ale také vzdělávat je o zdravé výživě, výrobě potravin a tradičních japonských jídlech. Tento program, zvaný Shokuiku, platí dodnes a přispívá k nižší prevalenci obezity mezi dospělými a dětmi v Japonsku ve srovnání s mnoha jinými zeměmi.

Ačkoli v Japonsku dochází k nárůstu obezity stejně jako v mnoha jiných zemích, prevalence nadváhy a obezity u dospělých ve věku 18 let a starších je 27 %, přičemž pouze 4,2 % je klasifikováno jako obézní. U dětí mělo v Japonsku nadváhu nebo obezitu 14 % chlapců ve věku 5–19 let¹ oproti 41 % chlapců a 31 % dívek ve věku 7–15 let v Česku.
Maika Ohnoexpertka na výživu, institut SYRI

Zaostřeno na dětskou obezitu

Dětská obezita je považována za jednu z nejzávažnějších globálních zdravotních výzev současnosti. Bez účinných opatření bude mít značný dopad nejen na současnou generaci, ale i na ty budoucí. Od roku 2002 do roku 2022 vzrostl počet dětí trpících nadváhou nebo obezitou o alarmujících 63 %. Více než 80 % dětí s obezitou bude trpět obezitou i v dospělosti, což výrazně zvyšuje riziko dalších zdravotních i psychických problémů. V případě adolescentů s obezitou je riziko zdravotních komplikací až šestnáctkrát vyšší. Prognózy rovněž naznačují, že náklady na zdravotní péči spojené s obezitou dramaticky vzrostou.

Studie HBSC o zdravotním stavu a životním stylu školáků zkoumá vztah mezi obezitou a životním stylem dětí. Ačkoli některé výsledky potvrzují očekávané souvislosti, jiné mohou překvapit. Děti s nadváhou nebo obezitou se obecně méně hýbou a tráví více času před obrazovkami, což zahrnuje i hraní počítačových her. Jejich spánkové návyky jsou během školních dnů horší, ale ani o víkendech nedosahují doporučených spánkových hodnot.

Zajímavým zjištěním je, že děti s nadváhou se v některých aspektech chovají podobně jako jejich vrstevníci s normální hmotností:

Čas strávený na sociálních sítích: Děti s nadváhou i bez tráví podobné množství času na sociálních sítích. Rozdíl je patrnější mezi dětmi, které jsou klasifikovány jako problematičtější (zapálenější) hráči, kdy ti s nadváhou tráví více času hraním her než jejich vrstevníci.
Konzumace zeleniny a slazených nápojů: Příjem zeleniny a slazených nápojů se mezi dětmi s nadváhou neliší výrazně od těch s normální hmotností.
Spánkové doporučení o víkendech: Social jet lag, neboli rozdíl ve spánkovém režimu mezi školními dny a víkendem, je u dětí s nadváhou menší, což znamená, že o víkendu spí méně než jejich vrstevníci bez nadváhy.
Fyzická aktivita: Výrazně nižší procento dětí s nadváhou dosahuje při fyzické aktivitě bodu, kdy se potí nebo zadýchají, což ukazuje na nižší úroveň intenzity při cvičení.

Co navrhujeme?

Pro účinné řešení obezity je klíčová spolupráce vládních institucí, škol, zdravotnických zařízení a komunitních organizací. Je důležité, aby rodiče a vychovatelé pochopili význam vyvážené stravy a pravidelného pohybu.

Zásadní jsou také systémová opatření, jako je zavedení daně na slazené nápoje, které jsou významným zdrojem cukru. Podle PAQ Research se navíc řadíme mezi země, ve kterých se slazené nápoje pijí nadprůměrně. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že zdanění může snížit jejich spotřebu až o 15 %. V Evropě tuto daň již zavedlo 12 zemí a celosvětově více než 50.

Proto podporujeme zdanění slazených nápojů a spolupracujeme na kampaních, které podporují vyšší konzumaci ovoce a zeleniny současně s jejich cenovou dostupností. Spolupracujeme s WHO, odborníky ze studie HBSC, institutem SYRI a podporujeme kampaň Aktivní Česko, která se snaží zvýšit fyzickou aktivitu.