Nedostatek pracovních sil v sociálních a zdravotnických profesích, nárůst chronických onemocnění souvisejících s nedostatečným využíváním prevence, stárnutí populace a rozdíly v řešení behaviorálních rizikových faktorů v závislosti na socioekonomickém statusu jednotlivce. To jsou hlavní problémy, kterým čelí nejen české, ale i ostatní evropské systémy zdravotnictví, jak ukazuje poslední zpráva Health at a Glance (Zdraví v kostce). Jedná se o publikaci, kterou vydávají OECD a Evropská komise s cílem zmapovat a poskytnout ucelené informace o zdraví a zdravotnictví v mezinárodním kontextu. V polovině listopadu 2024 vyšel aktuální díl věnovaný Evropě, respektive Evropské unii.
Ministr zdraví se k zahraničním příkladům neobrací pouze pro inspiraci dobré praxe. Problémy, kterým české zdravotnictví čelí, se totiž v různé míře týkají celé Evropy.
Průměrný věk českých praktických lékařů pro dospělé činí podle ÚZIS 54 let, u lékařů pro děti a dorost 57 let a věk lékařů-specialistů vzrostl na 54,8 roku (údaje za rok 2023). Průměrný věk zdravotních sester je 46,6 roku, přičemž i u nich věk exponenciálně roste.
Obdobným výzvám čelí také další evropské státy, jak upozorňuje Health at a Glance. Dokonce i země jako Norsko, které mají jeden z nejlépe vybavených zdravotnických systémů, řeší, jak zajistit dostatečnou a udržitelnou nabídku zdravotnických pracovníků, aby bylo možné uspokojit budoucí potřeby občanů.
Přijímání zdravotnických pracovníků ze zahraničí není v evropském kontextu jako řešení dlouhodobě udržitelné, protože tím jen zhoršuje situaci v zemích původu – což se týká i Česka. Health at a Glance proto nabízí tři obecné strategie:
„Prvním krokem každého důkladného plánování pracovních sil ve zdravotnictví je mít k dispozici kvalitní údaje o současné situaci a nedávných trendech v této oblasti. Bez dobrých údajů není možné provádět přesné prognózy do budoucna.“
Health at a Glance: Europe, 2024
Zajímavost:
Podle zprávy představovaly ženy v roce 2023 průměrně 79 % pracovníků ve zdravotnictví a sociální péči v zemích EU. Zásadní je proto důraz na slučitelnost profesních a rodinných rolí (skloubení výkonu profese s péčí o děti).
Očekávaná délka života ve věku 65 let nyní přesahuje v Evropě 20 let. V Česku jde o 16,7 roku u mužů a 20,4 roku u žen. Podle zprávy je ale více než polovina těchto let zatížena chronickými nemocemi a zdravotními omezeními. To platí zejména pro ženy, které sice žijí o několik let déle než muži, ale většinu tohoto času trpí zdravotními problémy. Délka života ve zdraví je mezi muži a ženami téměř srovnatelná. Podle posledních dat Eurostatu u nás pro ženy činila 62,4 roku a u mužů 61,2 roku.
Pro podporu zdravé délky života je třeba dbát na dostek pohybu, konzumovat zdravou stravu, dodržovat dostatek spánku, pozitivně ovlivňovat psychiku a vymýtit zlozvyky – zejm. kouření a konzumaci alkoholu. Velmi důležitá je zodpovědnost za vlastní zdraví, a s tím využívání nabídek preventivních vyšetření. Tomuto tématu jsme se podrobně věnovali již ve Zprávě o stavu veřejného zdraví v ČR.
Související:
Health at a Glance uvádí, že pokud nedojde k žádnému pokroku ve zdravotním stavu obyvatelstva, nejnovější projekce OECD varují, že veřejné výdaje na zdravotnictví mohou v letech 2019 až 2040 vzrůst v průměru o 1,2 % HDP ve 23 zemích EU, včetně Česka. Tedy porostou rychleji než HDP.
Náklady na nečinnost jsou jednoduše příliš vysoké. Projekční modely OECD ukazují, že společný scénář „zdravého stárnutí“ by mohl zpomalit růst výdajů na zdravotnictví v poměru k HDP v následujících desetiletích, snížit náklady na dlouhodobou péči a zároveň omezit poptávku po pracovnících ve zdravotnictví a dlouhodobé péči.
Podpora cíle zdravého stárnutí vyžaduje vybudování integrovaného systému péče propojujícího zdravotní, sociální a komunitní péči.
„Ne všem nemocem a úrazům lze předcházet a zdravotnické systémy musí být připraveny poskytovat více integrované péče zaměřené na člověka vzhledem k rostoucímu počtu starších lidí, kteří budou vyžadovat chronickou péči.“
Health at a Glance: Europe, 2024
