Budoucnost českého zdravotnictví nebude sladká

 

23. října 2024 – České zdravotnictví čelí zásadním výzvám – rostoucí spotřebě cukru, nedostatku pohybu a stárnutí populace. Jak nám mohou pomoci opatření jako zdanění slazených nápojů, inovace ve zdravotní péči a podpora fitness aktivit zlepšit zdraví a udržet systém zdravotnictví udržitelným? Přečtěte si, jak odborníci navrhují zlepšit naše zdraví a budoucnost zdravotnictví.

 

Proč zdanit slazené nápoje?

 

Slazené nápoje jsou hlavním zdrojem volných cukrů v České republice a přispívají k obezitě, cukrovce 2. typu a dalším nemocem. Eliška Selinger představila na kabinetu spotřební daň na slazené nápoje jako nástroj, který by mohl zlepšit zdraví české populace.

 
Eliška Selinger

„Proč zrovna slazené nápoje? Když se nacpeme sušenkami, nemáme tendenci už dál jíst. U nápojů tohle nefunguje. Dokonce je to naopak, mohou i povzbuzovat k vyšší konzumaci. Navíc slazené nápoje jsou velmi dobře definovatelné a zároveň nemají absolutně žádný zdravotní benefit. Zákazníka jde naučit snadno na jiný (méně slazený) nápoj, proto nevzniká ztráta ani v samotném průmyslu.“

– Eliška Selinger

 

 

Denně konzumuje slazené nápoje 11,4 % Čechů – více než je průměru EU (9,1 %). Na rozdíl od sladkých potravin, které nás zasytí, nápoje žádný pocit plnosti nevyvolávají. Naopak zvyšují příjem kalorií. A protože nemají žádný nutriční přínos, sugar tax je může učinit méně atraktivními a snížit jejich spotřebu, čímž pomůže ochránit zdraví.

 

Mezinárodní úspěchy

Zahraniční příklady jasně ukazují, že spotřební daň na slazené nápoje funguje, aktivní je už ve více jak 50 státech po celém světě. V Barceloně se díky ní snížila spotřeba o 39 %, v Maďarsku klesla o 20 %. Velká Británie zavedla reformulaci nápojů, což vedlo k nižší spotřebě cukru a k poklesu hospitalizací kvůli zubním kazům.

 

Výzvy

Změny přicházejí postupně. Zatímco zlepšení stomatologického zdraví může být viditelné za pár let, snížení obezity a cukrovky může trvat až desetiletí. Problémem v Česku je i nedostatek detailních dat o spotřebě nápojů – ale to nesmí brzdit nutné změny!

 

Zdanění je tedy osvědčený nástroj pro zlepšení veřejného zdraví. Pokud chceme ochránit naše zdraví a snížit výskyt nemocí, Česko by mělo toto opatření co nejdříve zvážit.

 

Jak zachránit financování zdravotnictví?

 

České zdravotnictví čelí vážným výzvám. Rostoucí náklady a stárnutí populace vedou k nutnosti reforem. Pavel Hroboň zdůraznil, že bez změn systém dlouhodobě neudržíme. I my jsme o této problematice sepsali článek na Data o zdraví.

Pavel Hroboň
 
„Myslíme si, že když data na stole leží, je větší problém přijmout iracionální rozhodnutí nebo prosadit iracionální zájmy, než když tam ležet nebudou. V rámci výdajů na zdravotnictví na hlavu, bychom se neměli srovnávat ani tolik v rámci V4, ale spíše se státy jako Itálie nebo Slovinsko.“– Pavel Hroboň

Současný stav

V Česku pochází 72,6 % financí na zdravotnictví z veřejného pojištění. Problém je, že náklady rostou rychleji než HDP, což nutně vede k deficitu. Příjmy z pojištění klesají, zatímco výdaje na zdravotní péči stoupají.

 

Dvojí dopad stárnutí

Stárnoucí populace vytváří dvojí tlak: méně ekonomicky aktivních lidí přispívá do systému, zatímco poptávka po péči roste. Bez změn se nůžky mezi příjmy a výdaji budou dál rozevírat.

 

Řešení

Klíčem k udržitelnosti je prevence, která sníží potřebu péče. Inovace, jako je telemedicína či integrovaná péče o chronicky nemocné, mohou výrazně zvýšit efektivitu. Dále je důležité přivést do systému více soukromých financí transparentním způsobem​.

 

Projekt efektivity

Hroboň navrhuje vytvoření datové základny, která pomůže efektivněji rozhodovat o financování zdravotnictví. Zároveň je nutné reformovat dohodovací řízení, aby bylo transparentnější a efektivnější. Chceme zdravotní péči dostupnou pro všechny, ale potřebujeme reformy. Prevence, inovace a nové finanční modely jsou nezbytné, aby systém zvládl nároky budoucnosti.

Pro dlouhodobou udržitelnost zdravotnictví je nutná kombinace prevence, inovací a nových finančních modelů. Reformy jsou nevyhnutelné, aby zdravotní systém dokázal čelit rostoucím výzvám spojeným s populací a technologickým vývojem.

 

Pohyb je zdraví: Proč je pro nás klíčový?

 

Pohybová aktivita je základem prevence nemocí a udržení dobrého zdraví. Jak upozorňuje Jana Havrdová, klíčové je vytvořit pozitivní vztah k pohybu už od mládí. Když ho nevytvoříme včas, ve vyšším věku je návyk na pravidelný pohyb mnohem těžší.

 

Jana Havrdová
 
„V průběhu posledních pěti let se v České republice zvýšila úroveň zdravotní gramotnosti o více než 20 %. V České komoře fitness chceme dosáhnout vnímání, že fitness není jen posilovna. Je to HEATH CARE SOLUTION, široký balík aerobních aktivit – od běhu, jógy, po plavání. Proto se Aktivní česko věnuje podpoře pohybových aktivit a zdravého životního stylu jako společenské, vzdělávací a politické prioritě.“
 
– Jana Havrdová
 

Současná situace

Podle WHO splňuje minimální doporučení pro fyzickou aktivitu jen 40 % dospělých a 20 % mladistvých v ČR. Nedostatek pohybu přispívá k vysokému výskytu kardiovaskulárních chorob, cukrovky a deprese. Kromě zdravotních dopadů přináší nečinnost i značné ekonomické náklady pro zdravotní systém.

 

Fitness: Řešení pro zdraví

Fitness není jen o posilování. Jde o širokou škálu aktivit, jako je běh, jóga nebo plavání. Tyto aktivity jsou klíčové pro prevenci a péči o zdraví. Fitness sektor navíc přispívá k budování zdravější společnosti.

 

Cíle do roku 2025

Manifest fitness sektoru cílí na podporu zdraví, digitalizaci a budování komunit. Hlavním cílem je zvýšit pohybovou gramotnost populace a prosadit systémové změny, které podpoří aktivní životní styl. Změny v legislativě jsou klíčové k tomu, aby se širší veřejnost mohla lépe zapojit do pravidelné fyzické aktivity Pohyb je klíčem ke zdravému životnímu stylu.

Pravidelný pohyb snižuje riziko nemocí, zlepšuje psychickou pohodu a snižuje náklady na zdravotní péči. Pohyb by neměl být volbou, ale přirozenou součástí každodenního života nás všech.