4. října 2024 – Přestože je obezita globálně dobře zdokumentována, země stále hledají účinná řešení tohoto problému. V roce 2022 WHO zveřejnila akcelerační plán na zastavení obezity1, jehož cíle se bohužel doteď nedaří naplňovat, Česko nevyjímaje. Podle Světového atlasu obezity2 můžeme do roku 2035 očekávat, že obezita se u nás bude týkat 35 % všech dospělých, roční nárůst dětské obezity v Česku přitom predikuje na 3,8 % (cca trojnásobek nárůstu u dospělých). Tento trend by mohl znamenat značné náklady na zdravotní péči a výrazně ovlivnit HDP, s hlavními dopady na zvýšenou úmrtnost, absenci a sníženou produktivitu v práci.
Ministr zdraví proto v rámci projektu Prevence a preventivních prohlídek zařadil téma obezity mezi priority pro následující rok. Než se pustíme do pojmenovávání dílčích problémů a navrhování konkrétních řešení, potřebujeme problematiku pochopit. Základem jsou data a rešerše příkladů dobré praxe.
„Obezita vzniká kvůli kombinaci různých vlivů – od genetiky a zdravotního stavu člověka až po jeho životní styl a prostředí, ve kterém žije. Proto jsou potřeba řešení, která nabídnou pomoc a podporu jak jednotlivcům, tak na úrovni celé společnosti,“ říká Blanka Majnušová, manažerka projektu Prevence a preventivních prohlídek a dodává:
Mýty a předsudky o obezitě
❌ Obezita je doménou bohatých, vyspělých zemí.
- ✅ Obezita nyní nejrychleji roste v zemích s nižšími a středními příjmy. Mnohé z nich řeší současně nadváhu/obezitu a zároveň nedostatečnou výživu. Obezita se vyskytuje zejména v chudších a zranitelnějších komunitách.
❌ „Nežer! Hýbej se a zhubneš!“
- ✅ Méně jíst, více se hýbat znamená, že hubnutí je pouze o stravě a pohybu a ignoruje další příčiny obezity – socioekonomické podmínky, životní prostředí či genetiku a biologii člověka. Ačkoli fyzické cvičení hraje důležitou roli v celkovém zdraví a může být použito v kontextu komplexních intervencí a preventivních strategií pro regulaci hmotnosti, samotné cvičení není účinnou léčbou obezity.
❌ Obezita = Tloušťka.
- ✅ Hmotnost je jedním z ukazatelů obezity, ale při léčbě obezity jde o zlepšení celkového zdravotního stavu, nejen o snížení hmotnosti. Je možné, aby osoba s vyšším BMI zvládala své onemocnění a žila se „zdravou hmotností“.
Zdroj: Factsheet, WOD24
Jaká máme data a jak funguje BMI
Data o obezitě dětí i dospělých v Česku pochází ze studie EHES z roku 2019. Na jejich aktualizaci, díky odložení dalšího kola studie v důsledku pandemie covid-19, musíme vyčkat do příštího roku. Samo Ministerstvo zdravotnictví na svém informačním webu Národního zdravotnického informačního portálu (NZIP) odkazuje na ještě starší průzkum z roku 2013.
Pro měření a srovnávání projevů a dopadů obezity, potřebujeme (jako ostatně na vše ostatní) data. Ačkoli Body Mass Index je účinnou a rozšířenou metrikou, má své limity. Bere v úvahu pouze hmotnost a výšku, ale nezohledňuje složení těla – tedy podíl tuku a svalové hmoty.
To znamená, že člověk s vysokým podílem svalů může být podle BMI klasifikován jako obézní, i když má nízké procento tělesného tuku. Naopak lidé s normálním BMI mohou mít skrytě vyšší množství tělesného tuku, což je také rizikové pro jejich zdraví. BMI také nebere v úvahu rozdíly mezi pohlavími, věkem a distribucí tuku v těle, což může vést k nepřesným závěrům o zdravotním stavu.
Pracovní tým Ministra zdraví
Uvědomujeme si, že dosáhnout změny a o změně mluvit jsou dvě zásadně odlišné věci. Proto je nám ctí, že na řešení problematiky dětské obezity vedle institucí a odborníků jako jsou pacientské organizace, WHO či zdravotní pojišťovny spolupracujeme s byznysem, akademickou sférou i občanským sektorem.
-
- Aktivní Česko – Jana Havrdová
- Karlova Univerzita – Eliška Selinger
- SYRI – Maika Ohno
- PAQ Research
- kampaň Půl talíře
Zdroje:
1 https://www.who.int/publications/i/item/9789240075634
2 https://www.worldobesityday.org/assets/downloads/World_Obesity_Atlas_2023_Report.pdf
3 https://www.worldobesityday.org/resources/entry/factsheets