24. listopadu 2023 – Ministr zdraví se připojuje k dárcovské výzvě Giving Tuesday, která připadá na 28. 11. 2023. Podpořit jej ale můžete už dnes. Jak? Proč? A komu tím prospějete?

„V Česku se musíme naučit vnímat zdraví jako hodnotu. Kapitál, o který když budeme pečovat, povedeme spokojenější život. A nejen to. Skutečnost, že i ve stáří budeme zdravější je výhodná pro každého z nás, naše blízké, komunity a na úplném konci i systém a stát, který je zodpovědný za správu veřejného zdraví,“ říká Kateřina Hellebrandová, ředitelka think-tanku Ministr zdraví. 

Investovat do zdraví je ekonomicky jednoduše výhodnější, než draze léčit nemoci. A to je fakt. Jak řekl Jára Cimrman: Můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je asi tak všechno, co se s tím dá dělat. A proto je misí Ministra zdraví prodloužit délku života ve zdraví v Česku o pět let.

Proč? Češi tráví zbytečně velkou část života v nemoci. Průměrný Čech se ve zdraví dožije necelých 62 let, jeho švédský protějšek má střední délku života ve zdraví 72 let. Rozdíl 10 let je alarmující. Do důchodu vstupujeme nemocní, neschopni užít si podzim života naplno. 

V kontextu stárnutí populace a odchodu do důchodu se jedná též o tikající ekonomický problém, který se brzy dotkne zaměstnavatelů i státu. Na problému se z velké části podílí absentující prevence – nedostatečné převzetí odpovědnosti občana za své zdraví, nedostatečná digitalizace a neefektivní financování českého zdravotnictví. Vláda a zákonodárci dlouhodobě selhávají v komplexním řešení problémů ohledně zdraví Čechů a českého zdravotnictví. Žádný ministr ani ministryně zdravotnictví nepřichází s dlouhodobou vizí přesahující horizont volebního období, a právě proto vznikl Ministr zdraví.

Co se stane s podporou, kterou získáme?

Využijeme ji na další rozvoj a pokračování projektů, kterých je letos 11. Spustili jsme např. web Data o zdraví, který je prvním datovým portálem přístupným odborné a široké veřejnosti koncentrující dostupná data (a jejich analýzu i interpretaci) o veřejném zdraví v Česku v evropském i světovém kontextu. Ve spolupráci s PAQ Research jsme letos uskutečnili průzkum ohledně preventivních prohlídek v ČR. V rámci Meltingpotu na letošním ročníku Colours of Ostrava jsme za Ministra zdraví uspořádali celodenní sérii panelových debat za účasti našich expertů/expertek. Máme k dispozici velkou analýzu Zdraví v českých firmách, jejíž ambicí je dát českým zaměstnavatelům efektivní nástroje v péči o zdraví svých zaměstnanců/zaměstnankyň a mnoho dalšího.

Proč je Ministr zdraví potřeba?

Češi tráví zbytečně velkou část života v nemoci. Nesprávná výživa může dle WHO za tři čtvrtiny onemocnění. Dva ze tří dospělých v ČR trápí obezita a nadváha, dlouhodobě máme jeden z nejvyšších výskytů rakoviny tlustého střeva a konečníku. Report OECD v roce 2019 uvedl, že v ČR je možné připsat asi 27 % úmrtí na vrub špatným stravovacím návykům; tabák mohl asi za 20 %, alkohol za 7% a nedostatečný pohyb za 4%. Již dnes víme, že min. 20 % všech dospělých bude do roku 2030 obézních, to je 2,651 mil. obyvatel v ČR s vysokým rizikem rozvoje diabetu.

Z analýzy determinant zdraví jsme zjistili, že největší vliv na zdraví člověka má individuální chování (35 %), následované genetikou a biologií (27 %), socioekonomickými faktory (22 %), zdravotní péčí (překvapivě jen 10 %) a konečně životním prostředím (7 %). Jen část determinant ale lze ovlivnit.

Podle ČLK je průměrný věk praktických lékařů 54 let, přičemž 30 % z nich je starších 65 let. Průměrný věk pediatra je dokonce 56 let a 47 % jich je starších 60 let. Dle ČSÚ do roku 2050 vzroste podíl seniorů (tedy lidí, kteří především potřebují přístup k lékařské péči) o 51 procent, konkrétně na 3,076 milionu. V roce 2028 pak nastane největší úbytek obyvatel v produktivním věku od 70. let 20. století (Husákovy děti). Zároveň narůstá počet obézních dětí. Lidé už dnes mají problém s přístupem k péči, a to nejen v nemocnicích, kde se často dostanou k lékaři na pouhých několik minut. O přepracovanosti samotných lékařů (a nespokojeností s výší mezd), ale také zdravotních sester a dalšího personálu nemluvě.  

Nutně potřebujeme posunout české zdravotnictví do moderní doby, kdy lékaři věnují svůj čas pacientům namísto administrativě, zdraví řešíme plně digitálně namísto papírem, levně předcházíme nemocem, jejichž léčba je drahá, a konečně zveme do debaty o veřejném zdraví toho, koho se především dotýká – pacienta, respektive občany a občanky Česka.