13. května 2024 – Naše zdraví je z 35 % determinováno tím, jak se chováme. Téměř polovinu všech úmrtí v Česku lze přičíst behaviorálním rizikovým faktorům. Podle zprávy OECD je tato míra vyšší o 25 % než je průměr Evropské unie. Samotná lékařská péče přitom přispívá k celkovému zdraví z pouhých 10 %, a to většinově až léčením nemoci. Proto se téma prevence a preventivních prohlídek stalo naším nejnovějším projektem.
V projektu se budeme věnovat dvěma velkým oblastem.
- Jak se chovat aby se člověk ideálně k lékaři vůbec s žádnou potíží nemusel podívat – tedy primární prevenci.
- Preventivním prohlídkám – tedy prevenci sekundární.
„Vysoké procento vlastního zdraví máme ve vlastních rukou, ale nevypadá to na to. Jde hlavně o alkohol, kouření, výživu, pohyb, duševní zdraví a spánek. Tedy nejen to, jak se chováme, ale zároveň, jaké máme neřesti. Posílení primární prevence rozhodně povede k menšímu čerpání zdravotních služeb. Toho potřebujeme dosáhnout jak kvůli kapacitě systému, tak kvůli ekonomice.“
Kateřina Hellebrandová, ředitelka think-tanku Ministr zdraví
Priority projektu prevence a preventivní prohlídky
V únoru jsme kabinet věnovali tématu alkoholu.
Co se od té doby povedlo?
- Zapojili jsme se do kampaně Suchej únor,
- téma zpracoval i tým Data o zdraví,
- podpoříme film Zápisník alkoholičky podle stejnojmenného deníku teď už abstinující Michaely Duffkové. V hlavní roli uvidíme Terezu Rambu už 11. července.
- spolupracujemes WHO i s Úřadem vlády.
Zároveň podporujeme výzkum PAQ Reserach v oblasti cen alkoholu. Nejlepší efekt pro snížení spotřeby v populaci je kombinace minimální jednotkové ceny a spotřební daně, která je vázána na procento alkoholu v tom nápoji.
„Soustředíme se na omezení reklamy na alkohol alespoň ve veřejném prostoru a denních hodinách společně s přidáním označení škodlivosti alkoholu. Díky existenci use case z oblasti tabáku jednoznačně víme, že propagace podporuje růst spotřeby. Rádi bychom bychom zapojili influencery a dali možnost výrobcům alkoholu se nějak seberegulovat.“
Kateřina Hellebrandová, ředitelka think-tanku Ministr zdraví
Téma obezity se týká několika aspektů zdravého životního stylu, včetně správné výživy, pravidelného pohybu, duševního zdraví a dostatečného spánku.
Nevyvážená strava představuje v Česku nejvýznamnější rizikový faktor zodpovědný za onemocnění onkologická či srdeční/kardiovaskulární.
„Více než 60 % dospělé populace má nadváhu nebo obezitu. Trend navíc roste a týká se i dětské populace. Předpovědi udávají, že do roku 2030 můžeme v populaci čekat až 35 % obézních, přičemž 20 % patnáctiletých má už dnes nadváhu nebo obezitu, především chlapci,”
Petr Smejkal, člen think-tanku Ministr zdraví, hlavní epidemiolog IKEM pro kampaň Půl talíře
V oblasti sekundární prevence už má Ministr zdraví hotový průzkum od PAQ Research. Michaela Lustigová zpracovala poskytnuté data z ÚZIS a máme také analýzu best practice z USA, kterou rozšíříme o doporučení WHO a EU.
Na dlouhý život ve zdraví si zakládáme v dětství
V Česku probíhá od roku 1993 studie HBSC, která se zaměřuje na zdraví, životní styl a sociální faktory u dětí ve věku 11, 13 a 15 let. Tato mezinárodní studie zahrnuje 300 škol, 800 tříd a 15 000 žáků. Výsledky studie, prováděné na Institutu sociálního zdraví (CMTF) při Univerzitě Palackého v Olomouci, jsou dostupné na webu www.zdravagenerace.cz. Studie, prezentovaná Michaelem Kalmanem a Petrem Baďurou, slouží k generování dat pro podporu politických rozhodnutí a nastavení zdravotních priorit.
“Pozorujeme relativně pozitivní trendy. Děti si děti nechtějí devastovat své zdraví alkoholem, tabákem a marihuanou. Sledujeme, že možná mírně roste konzumace zeleniny a ovoce. Vypadá to, že mírně roste i pohybová aktivita. Ale máme v Česku velké socioekonomické rozdíly, které ještě rostou. Data nám ukazují poměrně velké rozdíly mezi obcemi a městy.”
Michael Kalman, Institut sociálního zdraví (CMTF), UP Olomouc
Výsledky studie HSBC: Obezita a nadváha
- Nadměrnou hmotností trpí 22,6 % dětí ve věku 11 – 15 let. Obezita roste mnohem rychleji, jde 28,5 % chlapců a 16,5 % dívek
- Velký a stále rostoucí vliv mají socioekonomické rozdíly. Dítě v hůře situované rodině má 2,5x vyšší riziko obezity a situace se meziročně zhoršuje
- Nejvíce dětí s obezitou žije v obcích do 2000 obyvatel – 26,8 %. Naopak v obcích 100 000+ obyvatel žijí děti s nejnižší úrovní nadváhy a obezity – 19,9 %.
Co si o svém těle myslí děti?
Pohled chlapců je v čase konzistentní: 49 % chlapců s nadváhou si myslí, že mají normální váhu, dokonce 21,9 % obézních chlapců si myslí že mají normální váhu. Vedle toho si 8,9% chlapců s normální váhou si myslí, že jsou otylí.
Pohled dívek je jiný: 36 % dívek s nadváhou a 22 % s obezitou si myslí, že mají normální váhu. Ale celých 17,9 % dívek s normální váhou si myslí, že jsou otylé. Zde došlo mezi lety 2018 a 2022 k významnému více než dvojnásobnému nárůstu (z 10,6 %). Znamená to, že se něco se děje, souvisí to s duševním zdravím, zdravotní gramotností ale neumíme to přesně vysvětlit.
Studie HSBC je zaměřena velmi široce a sleduje i na témata jako např. užívání sociálních sítí, spánek, nové návykové látky (alkohol, kouření, marihuana), konzumaci energetických nápojů či zdravotní gramotnost. Postupně budeme vybrané části představovat.
„V Česku máme 25,9 % chlapců a 17,2 % dívek, kteří v roce 2022 plnili pohybové doporučení 60 minut aktivity každý den. Ale když se podíváme na sport, tak předkládáme závěr, že české děti se moc nehýbou, ale sportují. 72 % chlapců a 60 % ve věku 11 letech sportuje. Chodí do sportovního kroužku s trenérem. Ale nehýbou se, nechodí pěšky, nejezdí na kole.“
Michael Kalman, Institut sociálního zdraví (CMTF), UP Olomouc
Pohled veřejného zdraví na podporu zdravé stravy
Častým mýtem je, že jíst zdravě je vlastně složité, protože člověk musí dodržovat celou řadu pravidel. A ta se zdánlivě pořád mění.
Realitou je, že v základu jsou doporučení stejná od 50. let 20 stol. Nejjednodušší je představit si talíř, kdy každé složce stravy náleží nějaká čast.
- Polovinu tvoří ovoce a zelenina, včetně tepelně zpracované,
- čtvrtina jsou celozrnné produkty
- čtvrtinu bílkovina – vejce, maso, luštěniny.
To vše doplňuje v přiměřené míře tuk, který preferovaně není živočišný (a nasycený). A přirozeně základem pitného režimu je voda. A to je celé.
“Téma výživy zajímá prakticky každého, protože každý z nás konzumujeme potraviny minimálně po dobu, kdy chceme zůstat naživu. Fakt, že nemoci úzce související se stravou patří prakticky k těm nejčastějším, znamená nepřímé potvrzení toho, že se stravou v Česku něco není v pořádku. Samozřejmě na prvním místě onemocnění je nadváha obezita u dospělé populace. Jde o významný rizikový faktor, kterému bychom se měli věnovat se snahou zlepšit situaci a to i proto, že náklady na obezitu a další preventabilní onemocnění tvoří poměrně významnou část rozpočtu zdravotnictví.“
Eliška Selinger, epidemioložka, expertka na výživu veřejném zdraví
Samotná data zdraví společnosti nespasí, ale jsou nezbytná
Třetí největší vliv na naše zdraví má prostředí, a to celých 22 %. Ty vychází ze sociálního i ekonomického statutu jedince. Sem patří vzdělání, zaměstnání, úroveň bydlení, kultura i mezilidské vztahy.
Všechny tyto faktory mají vliv na vývoj našeho fyzického a duševního zdraví, na naše chování, odolnost vůči stresu nebo také na dostupnost zdravotní péče. Nerovnosti v socioekonomických faktorech pak podněcují nerovnosti ve zdraví napříč společností.
Naše životy se odehrávají ve více rovinách: osobní, vzájemné, skupinové a společenské. Od dob našich rodičů se tyto vztahy dramaticky proměnily, což by mělo ovlivnit i obsah vzdělávání. Součástí vzdělávání by měly být různé typy gramotností, jako jsou zdravotní, digitální, sociální a internetová.
“Bylo by dobré si uvědomit, že jestli chceme být na tomhle světě spokojení, musíme se znát. Musíme znát sebe sama po té duševní i fyzické stránce. A k tomu máme prostor ve školách. Ty jsou jedinou institucí, která – zejména u dětí – dokáže nějakým způsobem ovlivnit porozumění světu i sobě.”
Bob Kartous, poradce ministra školství Mikuláše Beka
Ilustrace změny uvažování nad vzděláváním a přípravou dětí: hodina tělocviku a hodina biologie. Nemusí být oddělená tak, jak to známe ze školy my. Může to být tříhodinovka, ve které se vše vzájemně promítá. Například když uběhnete 1200 nebo 800 metrů, a pak si řeknete, co běh s tělem dělá, co se vyplavuje v mozku, jakým způsobem funguje metabolismus atd.
Prevence dutiny ústní: Stačí dvakrát denně dvě (a půl) minuty
V Česku čelíme nedostatkům v oblasti stomatologie, co se týče dostupnosti jak prevence, tak péče. Mnozí zubní lékaři stále nepřikládají dostatečný význam ústní hygieně. Ve skutečnosti, dobrá ústní hygiena pacienta nejen zlepšuje výsledky a trvanlivost zubního ošetření, ale také zkracuje jeho dobu, což přináší úsporu času a zvyšuje spokojenost pacientů.
“V Česku výrazně klesá výskyt zubního kazu u dospělých a je vidět, že u nich dlouhodobá osvěta a prevence fungují. Ale bohužel roste u dětí. To koreluje s daty o tom, že u dětí předškolního věku stoupá spotřeba vlastně sladkého. My bohužel nemáme žádná konkrétní data, protože se dlouhodobě nesbírají – kromě informací od pojišťoven v zákrocích.”
Alexandra Kala, zakladatelka společnosti Profimed
Klíčové slovo je DŮSLEDNĚ!
Je prokázáno, že jakmile se zubní povlak na povrchu zubů nepřetržitě kumuluje, známky zánětu se na původně zdravé tkáni v okolí zubů objeví v průběhu 2 – 3 týdnů. Naopak, jakmile je ústní hygiena obnovena, zánět vymizí již během jednoho týdne. To znamená, že pokud je zubní povlak kompletně odstraněn z povrchu zubů, onemocnění nevznikne.
Péče o zuby
Pravidlo 4×2
- použijte 2 cm zubní pasty s fluoridy
- čistěte 2x denně
- čistěte pokaždé po dobu 2 minut
- nejezte a nepijte 2 hodiny po čištění
A nezapomínejme: korunka každého zubu má 5 ploch!
- proto používejte mezizubní kartáčky
- po čištění zubů se napijte trochu vody
- smíchejte v ústech vodu s pastou a vzniklou pěnu poválejte v ústech po dobu 20 – 30 sekund
- vyplivněte a již nevyplachujte
Pavel Hroboň, lékař a ekonom, Advance Healthcare Management Institute
