12. dubna 2024 – Každá prosperující firma potřebuje zaměstnance v dobré kondici. Mít zdravé zaměstnance se jednoduše ekonomicky vyplatí. Řada velkých firem tento trend už v minulosti pochopila a svým přístupem aktivně bojuje se stigmatem, že zdraví zaměstnanců je pouhý benefit, tedy vyhozené peníze. Proto představujeme nový projekt: Zdraví ve firmách.
Všichni o tom víme: Stárnutí populace způsobí významný úbytek lidí na pracovním trhu a zároveň zvýší nutnost péče o zdraví zaměstnanců na maximální možnou míru. Mladší ročníky jsou méně početné a lidi odcházející do důchodu plně nenahradí. Do roku 2050 počet obyvatel v produktivním věku poklesne o 829,5 tisíce lidí oproti dnešku. Podíl seniorů do té doby vzroste o 51 % na 3 076 mil. lidí (ČSÚ).
„Zdraví je u zaměstnavatelů široce diskutovaná problematika – názorově, odborně i tematicky. Proto jsme se v rámci kabinetu snažili jasně definovat oblasti, na které se v projektu Zdraví ve firmách zaměříme,“ uvádí Lenka Kučerová, manažerka projektu Ministra zdraví.
„Prvním výstupem pro nás bude Kalkulačka pro firmy, která pomůže vyčíslit úspory plynoucí ze zavedení programů zdraví. Úspory se totiž na rozdíl od přínosů dají vyčíslit snáz. Kalkulačka tak bude znamenat pomoc pro vedení firem, manažery a lidi v HR v rozhodování o zavádění programů zdraví pro jejich zaměstnance,“ doplňuje Lenka Kučerová.
Priority projektu Zdraví ve firmách Ministra zdraví
- Zvýšení synergie – Podpora spolupráce všech zainteresovaných subjektů.
- Komunikace programů zdraví do firem – Tři cílové skupiny, kterým je třeba přizpůsobit komunikaci.
- Vedení firem zajímají čísla – Jak se jim péče o zdraví zaměstnanců vyplatí?
- HR zajímá konkrétní realizace programů – Jak na to?
- Zaměstnanec potřebuje vědět, jak se péče o zdraví vyplatí jemu. Jak jinak jej lze motivovat, než cestou fondů prevence pojišťoven?
- Manuál dobré praxe – Návod pro HR na konkrétní a osvědčené intervence včetně měřitelných parametrů.
- Kalkulačka pro firmy jako nástroj. Cílem je rychle si představit, jak moc a proč se firmám péče o zdraví lidí vyplatí. Příkladem je kalkulačka pro snížení spotřeby alkoholu nebo cigaret na webu Data o zdraví.
Zdraví: Benefit vs. firemní strategie
Klíčovou legislativou je nyní novelizovaný zákon o specifických zdravotních službách 373/2011 Sb.
„Programy podpory zdraví nejsou benefit. Bráním se tomu, aby se to takto pokrývalo. Benefit je zvýhodnění zaměstnance zaměstnavatelem a nepeněžní benefity nad limit 22 000 Kč podléhají u zaměstnance zdanění a odvodům pojistného. Pro zaměstnance to v praxi znamená další výdaj a tedy méně peněz na výplatní pásce a rozhodování mezi doktorem nebo třeba příspěvkem na dovolenou, “ říká Miroslav Palát, člen think-tanku Ministr zdraví a vysvětluje:
„Proto se programy podpory zdraví nesmějí stát benefitem. V konečném důsledku jde o daňový náklad podnikání s přínosem pro stát. Prevencí podnik zamezuje nemocnosti, která je způsobena nemocemi pohybového aparátu, kardiovaskulárních onemocnění a další.”
„Víme, že populace stárne a každá firma se dostane do okamžiku kdy se o svoje lidi v otázce zdraví postará, nebo na to rezignuje a bude se vypořádavat s dopady,“ říká – Pavla Mendlová, Health Care & Well-Being Manager v České spořitelně.
„Drtivá většina jejích pracovníků totiž už bude ve věku, kdy začínají statisticky narůstat různá chronická onemocnění. Takže podpora zdraví na pracovišti je v podstatě udržitelnost. Takhle vypadá reálné ESG v praxi,“ doplňuje Pavla Mendlová
Zdraví ve firmách: Pro uvedení teorie do praxe potřebujeme data
V Čechách nám k řadě strukturálních změn v péči o zdraví zaměstnanců chybí příklady dobré praxe vč. vyčíslení jejich dopadu. Proto jsme se rozhodli projít dostupná data, inspirovat se dobrou praxí nejen v zahraničí a začít pracovat na manuálu pro firmy. Cílem je poskytnout řadu konkrétních doporučení na úrovni firemních intervencí, které mají jednoznačně vliv jak na zdraví zaměstnanců, tak na ekonomickou úroveň firmy.
Skvělou zprávou je, že zkušeností na tuzemském trhu je poměrně hodně, byť jsou fragmentované. Ať už jde o státem zřizované instituce jako Státní zdravotní ústav (SZÚ), samotné zdravotní pojišťovny nebo poskytovatelé služeb a jednotlivci přímo ve firmách.
„V roce 2023 jsme se rozhodli udělat změnu v programu Zdravá firma. Bohužel z marketingového průzkumu vyplynulo, že lidé si nedokáží úplně dobře představit to, co by mohli od své pojišťovny chtít,“ říká Miroslav Chlumský, obchodní ředitel OZP a dodává:
„Proto jsme šli z druhé strany a udělali průzkum v rámci naší dokumentace o vykázané zdravotní péči. Myslím si, že to jsou velmi cenná data o tom, co bychom mohli pro naše zaměstnavatele dělat.“
Pro to, aby zaměstnavatel prémiovější službu péče o zdraví chtěl, je třeba udělat poměrně dost. „Když přijde fyzioterapeut do firmy, musí udělat diagnostiku – vstupní, kontrolní, výstupní. Je to nutné mimo jiné pro prezentaci vedení, které přirozeně zajímá využití poskytnuté kapacity,“ říká Tomáš Mixa, CEO Zdravý podnik, fyzioterapeut a ergonom a dodává:
„Abychom to mohli dělat, musíme mít kvalitní datový model, musíme data sbírat, dělat diagnostiku před a po – aby bylo vidět, jaký naše služby mají efekt. Ve firmě často službu vnímají jako benefit a řeší se jen spokojenost a zpětná vazba.”
„Víme, že 92 % kolegů v České spořitelně říká, že firma by se měla starat o zdravotní benefity, které vnímají jako důležitou součást péče. A zároveň 94 % kolegů se přeje, aby součástí zdravotních benefitů bylo zajištění zdravotní péče. Směřujeme někam k americkému modelu, kde se očekává, že se zaměstnavatel postará i o rodinu zaměstnance,“ uzavírá Pavla Mendlová.
Péči o zdraví oceňujeme
Státní zdravotní ústav už od roku 2005 realizuje certifikaci s názvem Podnik podporující zdraví. Vyhlašuje ji ministr zdravotnictví, potažmo hlavní hygienik či hlavní hygienička. Letos jde už 20. ročník a kritéria i systém hodnocení podle kterých je třeba postupovat, je zveřejněn na webu. „Podporu zdraví by firma měla nějakým způsobem řídit, nemělo by to být ad hoc, co mě napadne – to provedu. Programy podpory zdraví se neobejdou bez záštity vedení, nejen té finanční, ale také personální a časové. To je velmi důležité. Na druhou stranu veškeré aktivity by měly vycházet z analýzy potřeby. Protože nejde říct, že máme jednu jedinou konkrétní podporu zdraví na pracovišti, každý podnik je individuální, zaměstnanci jsou individuální a podpora zdraví musí být přizpůsobena konkrétním lidem, konkrétním požadavkům a rizikům, které vycházejí z práce,” vysvětluje Jana Zónová, SZÚ, Centrum hygieny práce a pracovního lékařství.