10. července 2024 – Pokud se firma rozhodne investovat do zdraví svých zaměstnanců, vrátí se jí to nejen v podobě snížených nákladů souvisejících přímo s pracovní neschopností zaměstnanců. Návratnost se projevuje také nepřímo: na vyšším zisku díky vyšší produktivitě, spokojenosti a angažovanosti zaměstnanců. Dokazují to studie a analýzy, jako například studie McKinsey Global Institute zaměřená na Evropu s názvem „Upřednostňování zdraví: předpis pro prosperitu“. 1
O tom, jak k tomu dochází vysvětluje Lenka Kučerová, manažerka projektu Zdraví ve firmách.
Jedním z parametrů, který sleduje každá firma je nemocnost. Na konci roku 2023 bylo v Česku přes 4,8 mil. zaměstnanců ve věku 15-64 let2. Za rok 2023 ČSSZ3 evidovala přes 2,5 mil. ukončených dočasných pracovních neschopností (DPN). Lidé prostonali přes 37 mil. dní a průměrná délka jedné neschopenky byla 31 dní.
Kolik stojí (ne)práce?
Každý personalista, manažer či podnikatel si dokáže snadno spočítat, kolik firmu stojí jedna hodina (ne)práce.
- Prvních 14 dní platí náhradu mzdy zaměstnavatel a to pouze za pracovní dny.
- Náhrada mzdy je ve výši 60% redukovaného průměrného výdělku za předcházející čtvrtletí.
Nejčastější nemocí českého zaměstnance (51 %) je onemocnění dýchacího ústrojí4 (tj. nachlazení, virózy, chřipky, sinusitidy atd.) s délkou pracovní neschopnosti do 14 dnů. To znamená, že veškeré náklady v plné polovině DPN hradí zaměstnavatel z vlastních zdrojů.
Většinou mu navíc vzniká další náklad na mzdu jiného zaměstnance, který musí nemocného zastoupit. A pro zastupujícího to často znamená práci přesčas. Takže pokud zaměstnavatel neposkytne zaměstnanci za přesčas náhradní volno, náklady se zvyšují nejen o mzdu, ale i o příplatek za přesčas ve výši 25 % průměrného výdělku.
Příklad zjednodušeného výpočtu nákladů na hodinu práce při hodinové mzdě zdravého zaměstnance ve výši 300 Kč (s odvody cca 408 Kč):
- Náhrada mzdy (60 %) nemocnému zaměstnanci = 180 Kč.
- Hodinová mzda zastupujícího zaměstnance + 25% příplatek + odvody = 510 Kč.
- Celkem náklad zaměstnavatele na hodinu práce je 180 Kč+ 510 Kč = 690 Kč.
Každá hodina odpracovaná za nemocného zaměstnance tedy stojí min. o 282 Kč více ve všední den. Pokud firma funguje v nepřetržitém provozu, částka roste o příplatky za noci, soboty, neděle a svátky včetně příplatků za přesčas. Náklady tak mohou vyšplhat i na dvojnásobek.
Čím déle nemoc trvá, tím je dražší
V případě pracovní neschopnosti v délce 15 a více dnů sice náklady na nemocného pokryje nemocenské pojištění (platí ČSSZ), ale zaměstnavateli zůstávají zvýšené náklady za zaměstnance zastupujícího. I když si místo příplatku za přesčas vybere náhradní volno, jeho nepřítomnost v práci musí zase někdo nahradit, takže vznikají přesčasy někomu dalšímu, tj. další náklady a spirála se roztáčí.
Trvá-li taková situace dlouho, začínají se kumulovat vážnější problémy. Práce přesčas a náhradní volno za ni je již nyní ve většině firem nemyslitelná. Všichni bojují s nedostatkem zaměstnanců a situace se bude ještě zhoršovat. Náhradní volno nebude možné, bude nutné přesčasy proplácet. Vyšší výdělek zaměstnanec, který nemocného zastupuje sice přivítá, ale dlouhodobé přesčasy jsou vyčerpávající a neudržitelné.
Dlouhodobé pracovní neschopnosti jsou díky vyplácení nemocenské ČSSZ pro firmu na první pohled méně nákladné, opak je ale pravdou. Pokud firma nezačne řešit nemocnost včas, zadělává si na mnohem větší potíže, než jsou vyšší mzdové náklady. Od ztráty produktivity, přes vysokou fluktuaci až po snižující se kvalitu na výstupu. Nakonec bude muset za dlouhodobě nemocné zaměstnance sehnat náhradu (inzerce, výběrový proces, zapracování atd.), která vedle peněz stojí také energii stávajících přetížených zaměstnanců. Bez včasné intervence se tito lidé stávají nespokojení a v nejhorším případě i odcházejí jinam. Celá personální situace se zhoršuje geometrickou řadou a jakmile dojde patřičně daleko, neřešitelný problém je na světě.
Když se podíváme na data ČSSZ5 za rok 2023, nejdelší neschopenky se pojí s diagnózami poruch pohybového aparátu (= bolavá záda), duševními poruchami, chorobami nervového systému a chorobami oběhového systému. Průměrné délky neschopenek se při těchto diagnózách pohybují od 62 do 80 dní. Dobrou zpráva pro zaměstnavatele je, že většina těchto chorob je z velké části zcela preventabilní, a nebo lze při včasné péči alespoň zmírnit jejich dopady na zaměstnanost. Starat se o zdraví svých zaměstnanců se proto dlouhodobě vyplatí.
[1] https://www.mckinsey.com/industries/healthcare/our-insights/how-keeping-health-a-priority-is-a-prescription-for-european-prosperity
[2] https://csu.gov.cz/rychle-informace/miry-zamestnanosti-nezamestnanosti-a-ekonomicke-aktivity-prosinec-2023
[3] https://www.cssz.cz/documents/20143/2319184/4%20%C4%8CR%20EPN%20rok%202023%20web.pdf/5ce1b72c-5178-86dd-c8ae-d1b40ae9b8f3
[4] https://data.cssz.cz/web/otevrena-data/graf-pocet-ukoncenych-pripadu-docasne-pracovni-neschopnosti-podle-skupin-diagnoz-stav-k
[5] https://www.cssz.cz/web/cz/nemocenska-statistika#section_3