30. července 2024 – Představte si, že pracujete ve firmě, která realizuje opatření na podporu zdraví zaměstnanců. Máte ve firemního lékaře, který vás pravidelně zve na konzultace, probírá s vámi nejen zdravotní rizika plynoucí z vašeho zaměstnání, ale i ta další, která vás mohou potkat třeba s ohledem na váš životní styl. Pokud lékař shledá, že jste tzv. v riziku (např. trpíte bolestmi zad, hrozí vám syndrom karpálních tunelů, máte vysoký tlak nebo hladinu cholesterolu), navrhne vhodnou intervenci a zaměstnavatel zařídí a zaplatí realizaci. Za nějaký čas na následné kontrole lékař výsledek intervence vyhodnotí a buď ji upraví, navrhne jinou nebo třeba usoudí, že ji již nepotřebujete a jste zcela zdráv/a. Jak se vám ta představa líbí? A myslíte, že je reálná?
Text za expertní skupinu Zdraví ve firmách připravila Lenka Kučerová.
Podobný postup chtělo prosadit Ministerstvo zdravotnictví v novele zákona 373/2011 Sb., kde v původním návrhu byla dokonce opatření na podporu zdraví nastavena jako povinnost pro zaměstnavatele i zaměstnance. Novela je nyní těsně po vypořádání mezirezortních připomínek, kterých přišlo 40 z celkem cca 110 připomínkových míst.
Vášně vzbudily zejména změny týkající se provádění vstupních pracovněprávních prohlídek a také nově vznikající institut opatření na podporu zdraví zaměstnanců (§ 55). Problémem byla především přílišná vágnost zákona a odkaz na budoucí prováděcí vyhlášku, která teprve vymezí způsob realizace, dále pak direktivnost nařízení, obavy vzbuzovala i další nadbytečná administrativa a náklady spojené se zavedením institutu.
Novelu minulý týden představilo ministerstvo s tím, že má naplnit potřeby sjednocení a zavedení odborných požadavků a poznatků do praxe. „Hlavními přínosy změny v oblasti posudkové péče a pracovnělékařských prohlídek je snížení administrativní i finanční zátěže pro zaměstnavatele a úspora času pro lékaře a pacienty,” říká Matyáš Fošum, ředitel odboru ochrany veřejného zdraví a pověřený hygienik. To má novela zajistit zejména zrušením povinných vstupních pracovnělékařských prohlídek u nerizikových profesí. Ty periodické jsou dobrovolné už od ledna minulého roku.
Blýská se na lepší časy pro zdraví ve firmách?
Proč ministerstvo zrušilo povinnou vstupní prohlídku u nerizikových profesí a zároveň zavedlo institut opatření na podporu zdraví zaměstnanců? Podle Matyáše Fošuma vstupní preventivní prohlídky hradí zaměstnavatel a u nerizikových profesí (např. práce v administrativě) se časem staly víceméně formalitou a zbytečným nákladem. Tedy nelze náklady na prevenci a zdravotní péči přenášet na zaměstnavatele, ale naopak je lze podnítit k tomu, aby za pomoci benefitů motivovali své zaměstnace k účasti na již existujících preventivních programech. Jako příklad uvádí očkování proti chřipce, pokud se ho zaměstnanec zúčastní, dostane den dovolené navíc.
Podle prezentace ministerstva se zdá, že současná podoba programů zdraví se od té původně navržené poměrně dost liší. Razance a direktivnost je pryč, opatření budou dobrovolná jak pro zaměstnavatele, tak zaměstnance. Hlavním záměrem programů je motivovat zaměstnance zejména k preventivním prohlídkám, rozvíjet jejich zdravotní gramotnost a vést je převzetí odpovědnosti za péči o své zdraví. Pro zaměstnavatele je nejzajímavější informací (kromě dobrovolnosti realizace programů) hlavně daňová uznatelnost nákladů na programy podpory péče se zastropovanou částkou.
Konkrétní podoba programů na podporu zdraví v praxi zůstává neznámá
Koho zajímá, jak budou programy konkrétně vypadat, musí počkat. Podrobnosti k realizaci opatření (podmínky, obsah, rozsah atd.) budou stanoveny v prováděcím předpisu, tzn. vyjde k tomu ministerská vyhláška. Je pozitivní, že si lidé na Ministerstvu uvědomují rezervy v úrovni veřejného zdraví. Rostoucí výdaje na zdravotní péči a neveselé prognózy demografického vývoje. Prevence je levnější než léčba, obzvláště u civilizačních chorob, kde je konečný výsledek závislý na individuálním chování. Ministerstvo zcela jistě při zavedení institutu opatření na podporu zaměstnanců vykročilo správnou nohou. Jestli i správným směrem, ukáže obsah prováděcí vyhlášky.
„Aby bylo možné dosáhnout skutečného zlepšení zdraví jednotlivců nejen na papíře, ale i v praxi, potřebujeme nalézt shodu v tom, jak programy podpory zdraví budou reálně fungovat. Jak motivovat zaměstnavatele i zaměstnance k účasti na programech zdraví a stanovit taková pravidla hry, která mezi poskytovateli těchto specifických služeb nastaví férové podmínky,“ říká Lenka Kučerová, manažerka projektu Zdraví ve firmách think – tanku Ministr zdraví.
Kvalita tohoto zákona se všemi dopady je nesmírně důležitá.
„V České republice v poslední době silně rezonuje termín „strategické investice“. Vedle energetiky, dopravní a datové infrastruktury a dalších nezbytných oblastí definovaných zaměstnavatelskými organizacemi v čele s Hospodářskou komorou pod jednotným názvem Česko na křižovatce je třeba myslet i na zdraví lidí, které je pro realizaci a efektivitu investic zcela zásadní. Český zdravotní i sociální systém je velmi křehký a v souvislosti se stárnutím populace nejsou jeho vyhlídky do budoucna optimistické. Role zaměstnavatelů v prevenci je proto zcela nezastupitelná a investice do zdraví zaměstnanců má velmi dobrou návratnost. Preventivní prohlídky, očkování i zdravý životní styl s dostatkem pohybu jsou klíčem k udržitelnému zdraví a vysoké kvalitě života. Motivace k zapojení zaměstnavatelů by měla být vysoká a právě z. 373/2011 k tomu může být zásadním legislativním rámcem. Proto je kvalita tohoto zákona se všemi dopady nesmírně důležitá.“
– Jana Havrdová, viceprezidentkou Hospodářské komory ČR, předsedkyní Sekce legislativy HK ČR