22. července 2024 – Tomáš Mixa je fyzioterapeut a ergonom ve společnosti ZdravýPodnik s.r.o. Již 10 let s kolegy provádí pravidelnou podporu zdraví na pracovištích ve firmách jako je například TON, KOMA Modular, MP krásno, ABB, Honeywell, Siemens, Škoda auto a další. Tomáš je členem expertní skupiny našeho projektu Zdraví ve firmách.
Pro novou sérii článků o příkladech dobré praxe si s ním Lenka Kučerová povídala o tom, co znamená podpora zdraví na pracovišti, jak ji měřit a jaký význam má pro zaměstnavatele.
Tomáši, co je pro vás podpora zdraví na pracovišti?
Rád bych firmám ulehčil a řekl, že to jsou např. workshopy a dny zdraví, ale bohužel to tak nevidím. Workshopy a dny zdraví změní zdravotní chování vždy jen malého zlomku zaměstnanců, okolo 5 %. V praxi vidíme, že až systematická forma podpory zdraví, např. skrze dlouhodobé zajištění specialistů, konzultantů a zdravotníků přímo do firmy, upraví zdravotní chování větší části zaměstnanců, což se i pozitivně projeví na hospodaření celé firmy.
Myslíte si, že by si každá firma měla rovnou pozvat nějakého specialistu, aby preventivně ošetřoval své zaměstnance?
Pro zaměstnance může být z počátku zvláštní, že jim zaměstnavatel mluví do jejich přístupu ke zdraví. Proto doporučujeme před pozváním specialisty začít právě zdravotní edukací, která tohle téma dostane do firmy a zaměstnanci se o tom začnou mezi sebou bavit. Články o zdraví na pracovišti (spánek, pohyb, strava…), nebo i zmíněné workshopy mohou být v tomto dobrý začátek.
Pokud už je firma za tímto krokem „základní edukace“, jak může postupovat dál?
Hned na úvodu je vhodné si vytvořit plán podpory zdraví na pracovišti. Jedná se o postupné aktivity, které se aplikují v čase a v určitém budgetu. Ve Zdravém Podniku na základě vstupní analýzy často začínáme právě tou edukací, která po cca třech měsících přechází na ergonomickou optimalizaci, tzn. vyladění pracovního prostředí, aby záda, ruce a hlava mohly pracovat dlouhodobě zdravě a efektivně. Díky tomu, že pohybový aparát tvoří příčinu cca 30 % všech „PNek“ (pozn. pracovních neschopností) a zároveň je to zdroj nejčastějších bolestí a vyššího presenteismu, nasazujeme v dalším kole fyzioterapii přímo ve firmě. Na nově upraveném pracovišti může fyzioterapeut lehce přebudovat „pracovní pohybové zlozvyky“ i u seniorních pracovníků.
Takto postupujeme službu po službě podle toho, jak jsme si na začátku nastavili a sledujeme KPI, která chceme ovlivnit.
Jaký je tedy optimální postup v aplikovaných formách podpory zdraví na pracovišti?
Každá firma to má jinak, ale pokud to zobecním, tak je to je to Edukace – Ergonomie – Fyzioterapie – Psychologie – Výživa. Obecně platí, že nemá smysl vracet ošetřené lidi na nezdravé pracoviště, případně měnit pracovní návyky na starém pracovišti. Současně nemá smysl první aplikovat psychologickou intervenci, protože zaměstnanci nemají ještě vytvořenou důvěru ke specialistům a nechtěli by se těchto programů účastnit. Rádi také ukončujeme naše projekty registrací do soutěže „Podnik podporující zdraví“, kterou každoročně pořádá Státní zdravotní ústav a uděluje firmám medaile za jejich snahu podporovat zdraví na pracovišti. Vnímáme to jako ocenění pro naše klienty i pro nás.
Jak se Vám pracuje s mladšími generacemi, které nyní nastupují do zaměstnání? Je to vůbec potřeba?
Nástup mladších generací do fyzicky, či psychicky náročných zaměstnání vnímáme jako něco, čemu je potřeba věnovat větší pozornost než dříve. Obecně platí, že odolnost mladších ročníků je nižší a firmy musí své nové zaměstnance trošku dovychovat. K tomuto máme nastavené programy, které mají za cíl zvýšit fyzickou a psychickou odolnost a ukázat, že je i zdravotně prospěšné občas chodit za hranu komfortu.
Když jste zmínil KPI, co může podpora zdraví na pracovišti ve firmách změnit?
Standardně se nám daří ovlivnit pracovní neschopnost a počet pracovišť v riziku. Pokud si i další věci sednou, ovlivníme míru dobrovolné fluktuace, produktivitu i spokojenost. V průměru počítáme, že dokážeme ovlivnit 25 % z vícenákladů, které tyto KPI vytváří.
Rozumím tomu tedy dobře, že podpora zdraví na pracovišti firmám spoří peníze?
Ano, ve většině případů tomu tak je a dokonce s dobou návratnosti investovaných prostředků okolo 1,5 roku.
Jaká data by měl specialista firmě poskytovat a může vůbec zdravotník sdílet zaměstnavateli důvěrné zdravotní data?
Naši zdravotníci sbírají informace o zdravotním stavu zaměstnanců od bolesti přes sílu stisku až po výsledky zdravotních dotazníků a zpětné vazby. Z těchto dat vytváříme pravidelně souhrnné anonymizované reporty, které jsou v souladu s GDPR . Takový monitoring zdraví a výkonnosti je pro firmu důležitý například i pro další investice. Pokud například zjistíme, že na logistice lidé nejvíce bolí ramena a současně se to potvrdí i na objektivní diagnostice, nemá smysl až tak řešit, jaké boty mají, na čem sedí, ale spíše je dobré si pohlídat, aby nemuseli zvedat ruce nad úroveň ramen.
Ještě se chci zeptat, kdo má tyto činnosti ve firmách na starosti? Kdo je pro vás nejčastěji partnerem?
Jedná se o HR management, nebo tzv. Health & Safety & Enviroment specialisty (HSE, dříve BOZP). Často jsou v projektovém týmu na občasné porady k dispozici i vedoucí jednotlivých úseků ve firmě.
Tomáši, díky moc za rozhovor a přeji vám i vašim kolegům, ať se Vám daří.
Také děkuji a prosím, pracujte zdravě!