22. dubna 2024 – Z pohledu uživatele, tedy pacienta, jsou pro přístup ke službám elektronického zdravotnictví v Česku nejdůležitější uživatelská přívětivost, jednoduchost a pohodlí. Pro to, abychom dokázali úspěšně implementovat blížící se nařízení o Evropském prostoru pro zdravotní data (EHDS) je klíčové překonat konzervatismus a resortismus, které jsou ve zdravotnictví zakořeněné a stále negativně ovlivňují fungování veřejné správy. S překonáváním obou těchto fenoménů ale už máme zkušenosti včetně příkladů dobré praxe, jako bylo například zavedení e-receptu. Díky Národnímu plánu obnovy (NPO) je zajištěn dostatek finančních prostředků na realizaci projektů digitalizace české zdravotnictví do roku 2026. Otázka zní, jak budou vypadat roky následující. To jsou ve stručnosti závěry z konference Ministra zdraví o tom, zda i české zdravotnictví může být digitální, která proběhla 8. dubna v kině Přítomnost za účasti zástupců pacientů, lékařů, státní správy i poskytovatelů péče.
„Jako pacienta mě vždy prioritně zajímá uživatelská přístupnost, jednoduchost, pohodlnost. A to by se mi líbilo i ve zdravotnictví – abych se ideálně mohl ke každému doktorovi objednat dopředu a on by mě vzal na čas, nemusel jsem přenášet papíry, ale zdravotní záznamy se mnou šly všude digitálně a se svou praktickou lékařkou bych se nemusel dohadovat o tom, co, kdy a od koho ve své zdravotní kartě mám,“ komentoval svůj osobní pohled Michal Bláha, poradce místopředsedy vlády pro digitalizaci z Úřadu vlády.
Konkrétní kroky pro posun v digitalizaci zdravotního sektoru vidí zejména ve významném zvýšení kompetencí odpovědných veřejných institucí a jejich vzájemné spolupráci: “Je pravděpodobné, že Ministerstvo zdravotnictví bude centrálním bodem, kde se budou setkávat různé požadavky, definovat základní standardy, pravidla. Jeho úkolem bude se se všemi zástupci koordinovat. Současné personální i kvalifikační vybavení ministerstva ale tomuto úkolu určitě nepostačují,” doplňuje Michal Bláha.
Resortismus je slabší, než dříve, ale stále silný
Stát funguje tak, jak jsou napsané zákony. Zákony jsou napsané tak, že podporují resortismus. Negativním vlivem tzv. resortismu je, že nutí občana aby věděl, jak je stát vnitřně organizován a jak funguje. Občan by ale vůbec neměl řešit, co spadá pod ministerstvo zdravotnictví, průmyslu a obchodu nebo práce a sociálních věcí. Stát je jen jeden, proto by s občanem měl komunikovat prostřednictvím jednoho rozhraní. Jenže.
Míru, do jaké se realita rozchází s vizí, můžeme vidět namátkou na příkladu zákona o elektronizaci zdravotnictví (325/2021 Sb.), včetně jeho aktuálně probíhající novelizace.
“Je důležité aby naplánované a schválené projekty nezůstaly jen na papíře, kde si budeme odškrtávat, k čemu všemu máme dokumentaci,“ říká advokátka Barbora Dubanská, expertka na zdravotnické právo, členka think-tanku Ministr zdraví.
Máme dva roky legislativně zakotvenou základní infrastrukturu v zákoně o elektronizaci zdravotnictví. Avšak ten je už dnes zastaralý a málo ambiciózní. Je nutné si přiznat, že legislativní proces je vždycky zdlouhavý a prosazení plné digitalizace je náročné. Nicméně právě u příkladu EHDS můžeme vidět, že paradigma přístupu pacienta i lékaře k elektronické zdravotnické dokumentaci se zcela posunulo a vše má být pro uživatele snadnější. Je nutné to plně zohlednit na národní úrovní,” komentuje Barbora Dubanská.
Role státních institucí zapojených do digitální transformace zdravotnictví
Vicepremiér pro digitalizaci a jeho kabinet na úřadu vlády udávají strategické směřování celkové digitalizace státu včetně jednotlivých oblasti, v našem případě tedy i systému zdravotnictví. Cílem je být uživatelsky přístupný, efektivní pro pracovníky ve zdravotnictví, kteří zde budou každý den pracovat a účelný a udržitelný pro správu, provoz a financování.
Digitální a informační agentura (DIA) je úřad, který má na starosti všechny centrální registry a funguje podobně jako třeba stavební dozor. Sama o sobě zdravotnictví nedigitalizuje, ale říká, na co se nesmí zapomenout, na které registry je třeba být napojený atd. Má tedy operativní roli a pomáhá svou odborností k funkční realizaci.
Ministerstvo zdravotnictví je samotným realizátorem digitální transformace zdravotnictví, který je zodpovědný za přípravu legislativy, stejně jako za vytvoření infrastrukury digitálního zdravotnictví. Role ministerstva je v procesu klíčová. Je možné, že se o tento úkol bude ve finále dělit i s jinými veřejnými institucemi ve zdravotnictví, ale podstatné je, aby spolupracovalo s dalšími resorty – a ty přirozeně recipročně s ním.
Češi jsou digitálně gramotní, nepodceňujme je.
Více než 85 % domácností je dnes připojených na internet a přes 6 milionů Čechů na internetu dělá složité transakční operace, jako je osobní bankovnictví, nákupy na e-shopech – v Česku dokonce nadprůměrně v rámci EU. Problémem tedy není nedostatečná digitální gramotnost. Problémem je, že jen málokdo ví, co si pod digitálním zdravotnictvím má představit. Proto je důležité to vysvětlit a ukázat. “Nicméně nesmíme zapomínat na to, že z principu vždy musí existovat možnost, aby ke svým záznamům člověk přistupoval i nedigitálně, analogově. I přes to, že víme, že těchto případů bude menšina, méně než 10 %,” připomíná Michal Bláha.
“Pacienty zajímá v podstatě jediná věc: aby digitální zdravotnictví ve výsledku bylo jednoduché, přístupné a srozumitelné pro všechny. Výhodou pacientských organizací je, že známe specifika našich pacientů a jejich diagnóz. Proto v této oblasti dokážeme státu být užiteční a chceme se účastnit procesu digitální transformace, abychom informace dokázali předávat a vysvětlovat.”
Edita Müllerová, místopředsedkyně Národní asociace pacientských organizací (NAPO) a členka think-tanku Ministr zdraví.
“Technické zázemí a kódování není důležité ani pro lékaře. Důležitá je uživatelská přívětivost a aby systém fungoval. Vedle pacientů to jsou právě lékaři a zdravotníci, kdo ve výsledku s tím systémem budou každý den pracovat,” souhlasí lékař Martin Palička, zakladatel Po Medině.
“Velkou otázkou je, koho k procesu digitalizace vlastně přizvat, protože generace dnešní přednostů klinik nemusí být natolik otevřená transformaci. Proto by možná součástí digitalizace procesů měli být právě i mladší kolegové,” dodává Martin Palička.
“Nepodceňujme nás, občany Česka, ohledně digitalizace. Zaznívají kritické hlasy, že nechceme EHDS, nechceme elektronickou zdravotní dokumentaci. Průzkumy už před dvěma lety ukázaly, že více než tři čtvrtiny občanů chce mít přístup ke své dokumentaci. Věřím, že s digitalizací zdravotnictví tento podíl ještě vzroste a právě EHDS nám s tím může velmi pomoci.” uzavírá Barbora Dubanská.
Největším rizikem digitalizace zdravotnictví je dezinterpretace a konzervatismus
Téma digitalizace zdravotnictví je široce diskutované a mnohdy platí, že co člověk, to názor. Proto je důležité rozhodovat se objektivně – podle dat a také podle zkušeností z úspěšných projektů. “V digitalizaci zdravotnictví jsou určitá bezpečnostní rizika, které je nutné zohlednit a ošetřit. Pokud se jich chytí někdo dostatečně hlasitý, se špatným úmyslem, může občany odradit. Tím důležitější je naše schopnost srozumitelně vysvětlovat její benefity,” říká Edita Müllerová.
“Ze své praxe vím, že pokud nedokážeme přesvědčit lékaře a nebudeme je mít na své straně, nemáme šanci prosadit vůbec nic. Proto práce, kterou musíme odvést je komunikace s lékaři, vyslyšet jejich připomínky a najít společnou řeč se všemi zástupci,“ říká Petr Foltýn, ředitel Národního centra pro elektronizaci zdravotnictví.
„Neustále mě překvapuje míra konzervatismu, kdy lékaři elektronizaci bojkotují a jsou tak sami proti sobě. Často kvůli důvodům, které ani nejsme schopni předvídat dopředu,” dodává Petr Foltýn
Financemi digitalizace zdravotnictví začíná, ale i končí
Pro následující dva roky je podle Petra Foltýna zajištěna realizace připravených projektů díky financování z Národního plánu obnovy: “Financování, které je k dispozici, musíme využít do důsledku, abychom v roce 2026 ty výsledky skutečně měli.” Ty prý mají Česko mimojiné připravit i na implementaci nařízení o EHDS. “Pokud se nám podaří dodržet harmonogram, který máme stanovený a dokončit klíčové systémy, tak úplně pozadu v technické přípravě na EHDS nejsme,” dodává Petr Foltýn. Zdroje na implementaci aktuálně běžících projektů tedy máme, ale pro zajištění jejich udržitelnosti a obecně pro navazující rozvoj digitalizace ve zdravotnictví včetně implementace EHDS bude nutné vyčlenit dostatečné finanční prostředky ze státního rozpočtu.
Závěry konference Ministra zdraví
Výstupy konference dobře ukázaly, na jakých aspektech a předpokladech úspěšné digitální transformace českého zdravotnictví je potřeba zapracovat. Jejich naplnění je úkolem zejména pro stát a jeho instituce, ale svoji roli hraje i občanská společnost a organizace jako Ministr zdraví. V diskusi zazněla opakovaná potřeba srozumitelného vysvětlování přínosů a benefitů digitalizace zdravotnictví a to jak laické veřejnosti, tak i odborníkům v čele s lékaři. A to jsou přesně aktivity, na které se v Ministrovi zdraví zaměřujeme, aby už se například neopakovala situace s e-receptem, kdy vysvětlování jeho přínosů a komunikace jeho obsahu lékařům a občanům nebyla priorita a jeho spuštění vyvolalo odpor. To i přes to, že se jednalo o efektivní nástroj, což se jasně ukázaly následující roky a zejména období pandemie Covid-19.
„Jako zástupce pacientských organizací mě těší, že jsme se od strategií na papíře dostali i k něčemu skutečnému, hmatatelnému. Na straně pacientů je o data velký zájem a dokážeme je interpretovat navzdory obavám, které místy převládají. A pokud by náhodou někdy k dezinterpretaci došlo – je vždy možné věci vysvětlit, doplnit.“
Edita Müllerová, místopředsedkyně NAPO, členka think-tanku Ministr zdraví
„Mám srovnání se Slovenskem, proto vidím, že stále ještě jsme v předstihu před některými zeměmi. Zároveň ale mám i srovnání se západními státy. Proto jsem rád, že se digitalizace děje a snad to tentokrát dotáhneme.“
Martin Palička, lékař, zakladatel Po Medině
„Klíčové je, že pro digitální transformaci zdravotnictví máme všechny předpoklady: máme partnery, finance, kapacity a dostatečnou přípravu proto, aby se to stalo.“
Petr Foltýn, ředitel Národního centra pro elektronizaci zdravotnictví
„Vnímám pozitivně, že digitalizace je téma, které zajímá nejen odbornou, ale i běžnou veřejnost a ta se hlásí o svá práva, o způsob, jakým chtějí v rámci zdravotnictví fungovat. K tomu, co říkal pan Foltýn, bych rád doplnil ještě udržitelnost.“
Michal Bláha, poradce místopředsedy vlády pro digitalizaci z Úřadu vlády
„Ráda vnímám angažovanost všech, kterých se to týká a že je zájem o to, aby zde byla jednotná zdravotnická dokumentace. Je to role každého jednoho z nás jako občanů hlásit se v rámci principů transparentnosti veřejné správy a demokracie o přístup ke svým datům – ať už je to u lékařů, orgánů a institucí, které podle platných zákonů mají za úkol data zpřístupňovat. Když politici uvidí tuto snahu a zájem svých voličů, budou mít samozřejmě i daleko silnější vůli a politickou odvahu.“
Barbora Dubanská, expertka na zdravotnické právo, členka think-tanku Ministr zdraví
