30. června 2023 – Copenhagen Health Tech Summitu, pořádaném dánskou vláda a Healthcare Denmark, se v květnu účastnila advokátka Barbora Dubanská, ministryně zdraví a expertka na digitální zdraví. Cílem summitu bylo spojit veřejné a soukromé zainteresované strany, podnikatele, investory a odborníky, aby odstranili překážky a posílili zdravotní péči. Akce nabídla například návštěvy zdravotnických organizací, přednášky z praxe, panelové debaty debatami, workshopy.
Účastnila ses letošního Copenhagen Health Tech Summit, který proběhl 10. května. O čem byl a čím může být pro nás inspirací?
Je pro mě vždy fascinující učit se od zdravotnických systémů jiných zemí. Akce se zúčastnili účastníci z 15 zemí, což byla skvělá příležitost porovnat si, jak řešíme problémy. Řešily se otázky, jak a proč musí zdravotnické systémy po celém světě přijímat digitální řešení, aby mohly čelit výzvám stárnoucí populace, nedostatku zdravotníků a rostoucímu počtu chronických pacientů.
Jak si dnes Dánsko v digitalizaci zdravotnictví stojí a jaké jsou hlavní priority?
Dánsko je jedním z lídrů EU v otázce digitalizace zdravotnictví. Podle indexu digitální ekonomiky a společnosti (2020) je jednou z nejvíce digitalizovaných ekonomik a společností v EU. Digitalizace zdravotnictví a standardizace zde byla v zahájena v 70. letech 20. století a rychlé zavádění zdravotnických technologií pokračuje. Přístup zaměřený na občany jako středobod zájmu zajišťuje, že společnost projekty podporuje. A to je právě ta cestou, kterou bychom se měli i my vydat.
V roce 2021 se Dánsko umístilo na 11. místě Světového indexu inovací ve zdravotnictví, a to díky svému přínosu k vědeckým objevům a širokému rozšíření zdravotnických informačních technologií v celé zemi. Dánsko podniklo také několik důležitých kroků, aby upřednostnila a motivovala využívání digitální zdravotní péče. Je celkem logické, že s ohledem na velikost země a její populaci Dánsko vnímá digitalizaci jako naprosto klíčovou. I v tomto směru bychom se měli nechat inspirovat.
Dánský zdravotní systém motivuje k přechodu od nemocniční péče k primární a domácí péči a k dalšímu rozvoji digitálně podporované a integrované péče tím, že část financování je podmíněna pěti obecnými kritérii:
- Menší počet hospitalizací na občana
- Menší počet hospitalizací pacientů s chronickou péčí
- Méně zbytečných opakovaných přijetí do 30 dnů
- Větší využívání telemedicíny
- Lepší integrace informačních technologií napříč regionálními a obecními sektory
Každé z těchto pěti kritérií vypovídá o pokroku v oblasti digitální zdravotní péče.
Dánsko je jedním z lídrů EU v otázce zpracování a využití dat ve zdravotnictví. Přitom jde cestou opt-out režimu, kdy zdravotní data spravuje a přístup k nim řídí stát, resp. úřad, který je součástí ministerstva zdravotnictví. Jak funguje v praxi primární a sekundární přístup k datům?
Dánsko má dlouhou tradici ve shromažďování a využívání zdravotnických údajů pro léčbu a výzkum. Vynikající tamní zdravotní údaje poskytují příležitosti pro cenný výzkum, rozvoj kvality a vývoj nových a inovativních řešení ve prospěch občanů. Dánská osobní identifikační čísla umožňují propojení údajů v národních zdravotních registrech – a všech ostatních zdravotních údajů. Systém veřejné zdravotní péče znamená, že existují k dispozici údaje o všech občanech po celý jejich život, bez ohledu na to, zda se stěhovali po celé zemi.
Pacienti mají právo odmítnout přístup ke zdravotním záznamům, mají přístup k jednoduchému systému, kde mohou vidět, kteří zdravotníci přistupovali k jejich zdravotním záznamům. Neoprávněný přístup je tvrdě trestán, a to i ztrátou zaměstnání. K elektronickým záznamům má pak přístup pouze lékař podílející se na léčbě pacienta.
Podle průzkumů má přinejmenším 75 % občanů vysokou důvěru v dánská řešení digitálního zdravotnictví. A hlavním důvodem toho je fakt, že lidé mají přístup ke svým zdravotním datům, a to jednoduchým použitím e-identity. Digitální řešení vytvářejí transparentnost, existuje vysoká bezpečnost dat a pravidla pro regulaci jejich používání.
Dalším cílem dánského zdravotnictví je zajistit úplný přehled o péči a léčbě pacientů. Vyvíjí se nová digitální řešení pro sdílení informací o péči a léčbě v národní IT infrastruktuře. Díky tomu budou mít pacienti a jejich příbuzní lepší přehled o své cestě systémem a bude snazší vyvinout společné úsilí a koordinovat různé činnosti ve zdravotní péči.
Jaká je dánská zkušenost s digitalizací a příklady dobré praxe?
Dle Health data authority to jsou tyto:
- Zaměření na zlepšení efektivity a kvality zdravotní péče: standardizace základních informací a jejich interoperabilita umožňuje komunikaci napříč odvětvími.
- Přemýšlení o objemu a struktuře – informace s vysokým objemem dat jsou často strukturované a mají nejvyšší přínosy.
- Postupná implementace a s tím související snižování složitosti a vyhýbání se velkým projektům.
- Vytvoření národní mezisektorové infrastruktury zajišťující soudržnost mezi sektory volně propojených systémů.
- Včasné zavedení národní správy (governance), aby bylo možné účinněji spolupracovat napříč úrovněmi správy – potřeba spolupracovat koordinovaně tak, aby “mosty dosáhli druhého břehu”.
Jaký význam má transparentnost a otevřenost při poskytování informací o výsledcích zdravotnického systému pro zlepšení kvality a efektivity zdravotnických služeb?
Standardizace a digitalizace znamená, že zdravotní údaje nejsou založeny na interpretaci. Společné standardy pomáhají zajistit, aby se při registraci myslelo vždy totéž. Tato jednoznačnost znovu zpětně umožňuje sestavovat a porovnávat údaje.
A to by mělo být i naším cílem, mít data ve stejném formátu a kvalitě a abychom tak mohli lépe srovnávat jednotlivé ukazatele.
Jak Dánsko přistupuje k otázce spolupráce se soukromým sektorem v oblasti zdravotnictví a jakou roli hraje soukromý sektor v poskytování zdravotnických služeb?
Spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem je naprosto zásadní. Je těžké si představit, že bez podpory soukromého sektoru by došlo k rozvoji převratných inovací. Soukromý sektor je užitečným partnerem.
Bylo povzbuzující vidět přímočarý přístup veřejného sektoru k úloze, kterou mohou sehrát subjekty působící v oblasti zdravotnických technologií a soukromý sektor v širším slova smyslu. David Schjerlund, globální ředitel pro inovace to shrnul slovy, že veřejný sektor má často problémy a soukromý sektor řešení. V této souvislosti je zásadní stanovit priority pro nákup nových technologií a zamyslet se nad motivujícím nastavením spolupráce.