4. března 2024 – Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) právě vydala v pořadí už třetí zprávu o stavu zdraví v Česku. Jak z pohledu veřejného zdraví, tak z pohledu systému zdravotnictví. Navzdory skutečnosti, že populace stále čelí negativním dopadům behaviorálních rizik (nadměrné konzumaci alkoholu, kouření, nevhodné stravě a nedostatečné pohybové aktivitě) i faktu, že stárnoucí a nemocnější populace potřebuje čerpat více a dražší léčby, zůstává systém zdravotnictví bez významnějších změn, které jsou nezbytné pro jeho udržitelnost1. A to i přes to, že koncepci řešení máme a odkazujeme se na ni. Jde o strategický dokument rozvoje péče o zdraví do roku 2030, zkráceně „Zdraví 2030“, který vláda přijala v roce 2019 a odkazuje se k němu ve svém programovém prohlášení. Otázkou zůstává, zda jej ještě vnímáme jako koncepci, jíž chceme naplňovat, nebo jde o dokument, na který sice odkazujeme, ale bez dalších praktických kroků.
Zprávy, resp. zdravotní profily řady „State of health“ vydává OECD pro každé dva roky. Díky tomu je možné sledovat vývoj stavu a péče o zdraví nejen v konkrétní zemi, ale také umožňuje porovnání mezi zeměmi. Data čerpá zejména z vlastních databází a z Eurostatu, doplňuje je dalšími dílčími analýzami. Zpráva „Zdravotní profil země 2023 – Česko“ vychází z dat převážně z let 2018 – 2020, ale i starší datace. Novější nejsou k dispozici. To jen upozorňuje na hluboký problém absence ucelených datových souborů, které by umožňovaly sledovat kontinuálně současný vývoj zdraví a zdravotní péče v Česku. Pro lepší informovanost a možné srovnání nezbytně potřebujeme aktuální data o zdraví.
Hlavní výzvy (nejen) pro systém zdravotnictví
Stárnutí obyvatelstva, nízké kapitálové investice a nerovnoměrnosti v pracovní síle vyžadují další pozornost a akci ze strany vlády a zdravotnických politik.
Nutnost kontinuálního hodnocení a adaptace zdravotnických politik a systémů, aby bylo možné efektivně reagovat na měnící se potřeby obyvatelstva.
Financování zdravotní péče o zdraví a odolnost systému
I přes to, že se výdaje na zdravotnictví zdvojnásobily (471,6 mld Kč za rok 2023), nemáme dvakrát více nebo dvakrát lepší zdravotní péči a zůstáváme pod průměrem zemí EU v oblasti financování zdravotnictví. Pokud sledujeme procentuální podíl nárůstu objemu peněz, lze konstatovat, že se v rámci EU držíme úrovně ve své kategorii – od roku 2017 do roku 2021 vzrostly investice v Česku o 43 %, průměr EU ukazuje nárůst o 40 %. Ovšem v absolutních číslech jde o nárůst v Česku o 898 € /osobu /rok ( 22 780 Kč) oproti průměrnému nárůstu v EU o 1 145 € /osobu/rok (29 045 Kč). A to i přes to, že zde jsou již zohledněny pandemické roky 2020-2021, kdy se veřejné výdaje na zdravotnictví u nás zvýšily o 20 %, zatímco HDP klesl o 5 % a 2021, kdy se obě míry vrátily na úroveň před pandemií.
Přehled výdajů na zdravotnictví*
| rok (reportovaný ve zprávě) | € /osobu/rok ČR | podíl na HDP ČR | € /osobu /rok Ø EU | podíl na HDP EU |
| 2017 | 2 096 | N/A | 2 884 | N/A |
| 2019 | 2 363 (+ 12,7 % YoY) | 7,8 % | 3 521 (+ 22 % YoY) | 9,9 % |
| 2021 | 2 994 (+ 26,7 % YoY) | 9,5 % | 4 029 (+ 14,4 % YoY) | 11 % |
Zdraví: Podstatou není samotné „kolik“ ale „za co“
Podle dat vynakládáme stále více financí za péči, za provoz samotných zařízení a za budování nových. Vedle zmíněné strategie „Zdraví 2030“ má Česko k dispozici řadu Národních akčních plánů zaměřených na duševní zdraví, prevenci sebevražd, reformu primární péče či pro Alzheimerovu nemoc. Avšak žádný z nich nedokážeme naplňovat ať už v otázce časového rámce, tak potřebných financí.
Samostatná kapitola patří digitalizaci zdravotnictví a využívání dat, kde podle zprávy existuje významný prostor pro rozvoj. Investice do digitalizace a využívání dat mohou výrazně přispět k efektivitě zdravotního systému, ale Česko se s tímto úkolem dosud vyrovnává jen omezeně.
Důvodem předčasné úmrtnosti je především rizikové chování od nevhodných stravovacích návyků, po kouření a nadměrnou konzumaci alkoholu. Ačkoliv je naše zdraví z 35 % ovlivněno chováním každého z nás, genetikou 26 %, socioekonomickými faktory 22 %, zdravotní péčí 10 % a „jen“ 7 % životním prostředím, věnujeme značnou pozornost a hlavně téměř polovinu finančních prostředků na následnou léčbu a zdravotní péči místo toho, abychom přesměrovali svou pozornost k prevenci, vzdělání a šíření osvěty o zdravém životním stylu.“
Helena Horská, členka think–thanku Ministr zdraví, NERV a hlavní ekonomka Raiffeisenbank.
Jsme zdravější?
Z pohledu veřejného zdraví se v čase prohlubují dva zásadní faktory a jeden nový.
- Behaviorální a environmentální faktory významně přispívají k úmrtnosti2. Zároveň rozdíly v socioekonomickém statusu ovlivňují vnímání vlastního zdraví. Téměř polovinu všech úmrtí v Česku v roce 2019 lze přičíst behaviorálním rizikovým faktorům, tj. zejména nevhodným stravovacím návykům, kouření, nadměrné konzumaci alkoholu a nízké úrovni fyzické aktivity. Projevem toho je skutečnost, že se zvyšuje úmrtnost na příčiny úmrtí, kterým lze předcházet, a které jsou léčitelné. Podle zprávy OECD je v Česku tato míra úmrtnosti vyšší o 25 % než je průměr EU.
- Ženy ve věku 65 let mohou v Česku očekávat, že budou žít déle než muži, ale v méně dobrém zdravotním stavu. Stárnutí populace jsme si vědomi velmi dobře. Podle výběrového šetření SHARE3 více než 40 % osob ve věku nad 65 let v roce 2020 uvedlo, že se potýká s více chronickými onemocněními. V roce 2022 mohly ženy očekávat, že budou žít o 5,8 let déle než muži (82 let pro ženy vs. 76, 2 let pro muže), ale ne ve zdraví. Rozdíl ve střední délce života prožité ve zdraví (tj. bez jakéhokoli zdravotního omezení) byl mezi muži a ženami pouhý 1 rok.
- Duševní onemocnění – v reakci na dopady pandemie COVID-19 zpráva OECD v roce 2023 poprvé zahrnuje kapitolu o duševním zdraví. Podle odhadů duševní poruchou trpěl v roce 2019 každý sedmý obyvatel Česka. Nejčastěji jde o deprese, úzkosti a poruchy způsobené užíváním alkoholu a drog. I zde se odkazujeme na rámec Zdraví 2030, který vymezuje reformu psychiatrické péče s důrazem na posílení komunitní péči, prevenci a podporu duševního zdraví.
To je pořád samá prevence…
“Využívání možností prevence a přístup ke zdravému životnímu způsobu života patří mezi individuální volby, souvisejí se žebříčkem hodnot a se zdravotní gramotností. Bohužel u nás stále platí, že si ničíme zdraví nadměrnou konzumací alkoholu a tabáku, nízkou pohybovou aktivitou a zcela nevhodnou spotřebou potravin. Většinou víme, co děláme špatně, ale schází nám ochota a často i motivace upravit své návyky, které naše zdraví ovlivňují především (z 35 %, Data o zdraví). Spoléháme na medicínu a doufáme, že pokroky v ní dokáží vyléčit každý náš zdravotní neduh. V průměru od 62 let potom už žijeme v nedobrém zdraví, které dopadá na naši životní spokojenost, sociální i ekonomickou aktivitu a v neposlední řadě na naši psychickou pohodu.”
Prof. RNDr. Dagmar Dzúrová, CSc., členka think-tanku Ministr zdraví, demografka a sociální geografka Přírodovědecké fakulty UK
Primární prevence má za cíl zabránit vzniku nemocí. Patří sem především celá škála očkování, nejen proti běžným dětským onemocněním, ale také jako prevence proti onemocnění rakovinou (očkování proti lidským papilomavirům a HPV virům).
Tzv. sekundární prevence je zaměřena na včasnou detekci nemocí, patří sem pravidelné preventivní prohlídky u praktického lékaře (rovněž u stomatologa, ženy u gynekologa) a screeningové testy (zejména mamografie, kolonoskopie).
Ať už si o prevenci myslíme cokoliv, je to jediná cesta jak dlouhodobě zlepšit zdraví populace. Hlavním ovlinitelným faktorem , který se podílí na tzv. “preventabilních úmrtích” je nadváha a obezita. Stojí u vzniku onemocnění oběhové soustavy i rakoviny, tedy onemocnění na předních místech žebříčku hlavních příčin úmrtí.
Proto Ministr zdraví apeloval na zákonodárce, aby vláda své reformy začala prosazovat s ohledem na veřejné zdraví, na snahu o ochranu, zlepšení a udržení zdraví a pohody celé populace.
Příkladem dobré praxe takových opatření je snižující se podíl kuřáků v populaci. Jednoznačnou příčinou tohoto pozitivního trendu je nejen striktní omezení reklamy na cigarety a tabákové výrobky, ale také zákaz kouření v restauracích atd. Jednoduše kouřit, přestalo být ve společnosti “cool”. Bylo by skvělé inspirovat se alespoň částečně také v případě alkoholu. Konkrétním návrhům jsme se věnovali v rámci akce Suchý únor.
„Skutečný zájem o zlepšení kvality života v Česku by vláda měla ukázat využíváním moderních a osvědčených způsobů zdanění a neměla by rezignovat ve snaze podpořit zodpovědné chování. A to jak s ohledem na zdraví a kondici veřejných financí, tak s ohledem na zodpovědnost za veřejné zdraví a nerezignovat na přípravu a následnou realizaci daňové reformy, která by mimo jiné zohlednila prospěšnost zdravých potravin na zdraví populace. Být zdravý znamená být i odpovědný.”
Helena Horská, členka think–thanku Ministr zdraví, NERV a hlavní ekonomka Raiffeisenbank.
Stručně:
OECD vydala aktuální zprávu o stavu zdraví a zdravotnictví v Česku 2023 (State of health 2023), pro kterou čerpá často až z pět let starých dat, novější nebyly k dispozici. Tato situace se týká zejména dat o zdravotně rizikovém chování.
Důležitost prevence: Přestože se Česko potýká s vysokou mírou předčasných úmrtí způsobených zdravotně rizikovým chováním, edukace veřejnosti ve zdravotní gramotnosti, podpora zdravého životního stylu a snižování rizikových faktorů je stále podceňováno. Účinná prevence a financování těchto oblastí je klíčové pro zlepšení zdraví populace.
Strategické plány a neefektivní financování: Přestože existuje řada strategických plánů zaměřených na specifické oblasti zdravotní péče, jako je duševní zdraví, Alzheimerova nemoc či prevence sebevražd, jejich realizace trpí nedostatkem financí a časových rámců.
Poznámky:
1 Udržitelnost zdravotnictví lze chápat jako snahu o dosažení rovnováhy mezi ekonomickými, sociálními a zdravotními cíli, umožňují poskytování kvalitní a dostupné zdravotní péče pro všechny. Zdravotnický systém by měl být schopen financovat zdravotní péči způsobem, který je dlouhodobě udržitelný, a který umožňuje efektivní využití zdrojů.
Zdravotnický systém by měl být dostupný a přístupný pro všechny obyvatele, bez ohledu na jejich socioekonomický status, původ nebo místo bydliště.
Zdravotnický systém by měl poskytovat péči, která podporuje zdraví a blaho obyvatel v souladu se současnými potřebami, aniž by ohrožoval zdraví budoucích generací.
2Předčasná úmrtnost je termín používaný k označení úmrtí, která nastanou v mladším věku, než je běžné očekávat v dané populaci nebo oblasti. Většinou je předčasná úmrtnost definována jako úmrtí ve věku do 65 let.
3https://share.cerge-ei.cz/
Zdroje:
State of health:
Zdraví 2030: https://zdravi2030.mzcr.cz/
Projekt SHARE: https://share.cerge-ei.cz/